Článek
Slovenská vláda už dvakrát neuspěla s plánem schválit Lisabonskou smlouvu, kterou se má řídit fungování Evropské unie. Opozice schválení zablokovala, její poslanci se neprezentovali.
Vládní koalice opozici zřejmě ustoupí. Slovenské ministerstvo kultury je připraveno zahrnout připomínky Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) do návrhu nového tiskové zákona, řekl státní tajemník úřadu Ivan Sečík.
Vládní koalice disponuje ve 150 členném parlamentě 85 hlasy, ale na ratifikaci smlouvy je potřeba minimálně 90 hlasů.
Ve Francii probíhá ratifikace
Francouzské Národní shromáždění ve čtvrtek schválilo vládní návrh zákona o ratifikaci Lisabonské smlouvy, která nahradila ústavní smlouvu o Evropské unii. Tu odmítli v referendu jako první právě Francouzi, což zastavilo ratifikační proces a vedlo ke vzniku nového dokumentu - Lisabonské smlouvy.
V Národním shromáždění pro smlouvu hlasovalo 336 poslanců, proti bylo 52. Dokument prošel hlasy pravicových, centristických a většiny socialistických poslanců. Část opozičních socialistů hlasovala proti, stejně jako komunisté.
Senát souhlas vyslovil v noci na dnešek. Ratifikační proces završí podpis prezidenta Nicolase Sarkozyho, který se velmi angažoval pro její přijetí. Francie je pátou zemí, která smlouvu ratifikuje Lisabonskou smlouvu zatím ratifikovaly Maďarsko, Slovinsko, Rumunsko a Malta, teď o ní jedná slovenský parlament. Francie bude první velkou zemí EU, kde bude unijní smlouva ratifikována. K tomu, aby začala platit, ji musí schválit všech 27 členských zemí.
Lisabonská smlouva
Dokument, který reformuje instituce EU po jejím rozšíření na 27 zemí.
Na rozdíl od euroústavy, zamítnuté voliči v referendech v roce 2005, Lisabonská smlouva nenahrazuje všechny předešlé smlouvy, ale jen je upravuje či doplňuje. Smlouva mimo jiné:
- posiluje úlohu Evropského parlamentu a rozšiřuje postup spolurozhodování do nových oblastí.
- umožňuje větší zapojení národních parlamentů do činnosti EU, a to zejména díky novému mechanismu sledování toho, zda unie přijímá opatření pouze tam, kde je činnost na evropské úrovni efektivnější z hlediska požadovaných výsledků (zásada subsidiarity).
- zefektivňuje rozhodování tím, že rozšiřuje hlasování kvalifikovanou většinou v Radě do nových oblastí.
- díky tzv. „občanské iniciativě“ bude moci jeden milión občanů z většího počtu členských států vyzvat Komisi k předložení určitých návrhů.
- vytváří dvě zcela nové funkce - stálého předsedu Evropské rady, občas označovaného za prezidenta EU, a jakéhosi společného ministra zahraničí, který skloubí funkce současné eurokomisařky pro vnější vztahy a vysokého představitele pro zahraniční a bezpečnostní politiku.
Z dokumentu naopak vypadly ústavní symboly - společná hymna a vlajka.
Většina z nich se rozhodla pro schválení v parlamentu. Stejně tak tomu bude i v České republice, kde se projednávání smlouvy čeká během několika měsíců.