Bavorská ministryně spravedlnosti Beate Merková (CSU) řekla týdeníku Der Spiegel, že chce pedofilům propuštěným z vazby zabránit v přístupu do blízkosti například školek. „Řešením by mohl být právě elektronický náramek se zabudovaným systémem GPS. Ten by spustil poplach v okamžiku, kdy by se pedofil k problematickému místu nebezpečně přiblížil. Navíc by šlo ve kterémkoli okamžiku zjistit, kde se dotyčný právě pohybuje,“ uvedla s tím, že cílem není nepřetržité a plošné sledování.

Stoupenci monitorování lidí, na něž se vztahuje ochranný dohled, poukazují v této souvislosti na případ z jiné spolkové země, ze Saska-Anhaltska. Věznici opustil po 22 letech muž z Quedlinburgu, který ještě v éře NDR na přelomu sedmdesátých a osmdesátých let znásilnil a zavraždil několik žen. „Strach, že znovu udeří, byl tak velký, že ho policie dlouhé měsíce sledovala ve dne v noci. Dva až tři policisté ho ráno s k němu připojili u domovních dveří a večer ho k nim doprovodili,“ napsal list Süddeutsche Zeitung. Zemská policie na něho nasadila celkem mužů a žen.

Doporučení z Mnichova vzbudilo v Německu jak opatrný souhlas, tak neskrývané rozpaky. Spolková ministryně spravedlnosti Brigitte Zypriesová (SPD) podnět považuje za naprosto neslučitelný s představami o lidské důstojnosti. „Pokud si někdo odpykal svůj trest, nemůže mu jednoduše říci: ponecháme si tě pod kontrolou.“

Její bavorská kolegyně namítá. že pokud jde o ochranu dětí, neměly by moderní technologie zůstat stranou. „Nechceme nikoho sledovat na každém kroku. Naším cílem je udržet skupiny, u nichž výrazně hrozí recidiva, jako jsou například pedofilové, od zón s dětskými hřišti či školkami.“


Švédsko, Švýcarsko i Francie už mají dostatek zkušeností

Něco podobného však předpokládá i současný zákon. I v případech, že si pachatel sexuálně motivovaných trestných činů odpyká trest, může mu soud jako součást ochranného dohledu nařídit, že se nesmí přibližovat k dětským zařízením nebo třeba pracovat jako řidič školního autobusu. Porušení soudního rozhodnutí ho může stát až tři roky za mřížemi.

Technicky se bavorské ministerstvo odkazuje na zkušenost z Hesenska, které od roku 2000 experimentuje s elektronickým náramkem na kotníku lidí odsouzených k podmíněným trestům.

Elektronické zařízení, které jeho nositel nesmí po stanovenou dobu ani na chvíli sundat, už úspěšně využívají ve Švýcarsku, Švédsku a ve Francii. Loni v létě se o této otázce začalo znovu diskutovat poté, co jeden pedofil jen několik týdnů po propuštění z vězení opět znásilnil dítě. Prezident Nicolas Sarkozy poté oznámil, že sexuální delikventy bude nutné přísně sledovat i po jejich propuštění na svobodu.