"Uvedená částka rozhodně není nájem, ale příspěvek na nutnou úpravu hřbitova, aby to bylo důstojné místo," řekl starosta Jan Svoboda.

Cheb nemá tolik peněz, aby opravu financoval hned sám, prohlásil Svoboda, který článek považuje za překvapivý. "Nerozumím tomu, jsme tam skoro skandalizováni, vypadá to, jako bychom chtěli snad vydírat," poznamenal. Město se přitom podle jeho slov snažilo mít maximální pochopení a při vzájemných jednáních se zástupci města s německou stranou na finanční pomoci na opravu hřbitova shodli.

"Měl to být hřbitov souznění. Ještě jeden podobný článek a nevím, jestli se podaří přesvědčit zastupitele, aby pro to zvedli ruku," prohlásil Svoboda. Upozornil, že i když se radnice snažila vyjít vstříc německému spolku, musela najít rovnováhu mezi jeho požadavkem a názory a odporem mnoha místních lidí. Starosta se chce od německé strany vysvětlení.

ČR nevěděla, kam s nimi

Ostatky dlouho ležely v pronajatém továrním skladišti v Ústí nad Labem v lepenkových krabicích. Armáda je posléze převezla do výcvikového střediska v Brdech. Původně měly spočinout v pražských Strašnicích, ale projekt finančně zkrachoval. Uvažovalo se i o pohřbení na Opavsku. Poté s pohřbením souhlasil Cheb.

Jenom náklady na zřízení chebského pohřebiště pro válečné oběti odhaduje Führer na milión eur. Když upozornil, že požadavek nájemného půl miliónu eur na 25 let odporuje českému zákonu o pohřebnictví, začal prý Cheb peníze požadovat s poukazem na jiná nutná "revitalizační opatření" na přilehlém městském hřbitově.