Článek
"Prověrka odhalila porušování předpisů v regionální kanceláři střediska," řekl listu prokurátor Valerij Kuzněcov. Britská organizace podle něj neposkytla ruským úřadům údaje o svých příjmech a výdajích a dluží na daních okolo půl miliónu rublů (skoro 360 000 Kč). A vzhledem k tomu, že povolení k činnosti vypršelo už v roce 2006, "tato organizace působí v Čečensku nelegálně," dodal prokurátor.
Vedoucí kanceláře v Grozném Šamchan Adajev prokurátorova tvrzení odmítl jako neopodstatněná.
"Pracovníci střediska dělají v Čečensku velice užitečnou práci, plní program psychologické rehabilitace mezi uprchlíky a na školách. Komu to jen mohlo vadit?" řekla listu Natalija Estemirovová z hnutí na obranu lidských práv Memorial.
Šikanování podle ní souvisí se sporem okolo Britské rady, vzdělávací instituce, která se nepodvolila rozhodnutí Moskvy a odmítla uzavřít od Nového roku své pobočky v Petrohradu a Jekatěrinburgu.
Přestřelka pokračuje
Předseda zahraničního výboru Státní dumy Konstantin Kosačov, že akce proti pobočkám nesouvisí s posledními komplikacemi v rusko-britských vztazích. Předtím však podle agentury ITAR-TASS připustil, že nařízení má politické souvislosti.
Vztahy mezi Ruskem a Británií se zhoršily po smrti bývalého agenta KGB Alexandra Litviněnka v Londýně koncem roku 2006. Britští vyšetřovatelé z otrávení radioaktivním poloniem podezřívají někdejšího Litviněnkova kolegu z KGB Andreje Lugového. Rusko odmítlo Lugového vydat a Británii obvinilo z poskytování azylu protikremelským silám. Následovalo vyhoštění diplomatů z obou zemí a další políčky.