Mečiar se podle šéfa MVK Pavla Haulíka dostal do čela průzkumu proto, že jako nejvýše postavený slovenský politik byl při dělení tehdejšího Československa.

V první desítce žebříčku se vedle Václave Klause umístil i někdejší československý a později český prezident Václav Havel, který s dvěma procenty odpovědí těsně předstihl vůdce slovenských nacionalistů Jána Slotu na desáté příčce.

Haulíka i historika Milana Zemka překvapilo, že na čtvrtém místě v průzkumu skončil symbol takzvaného Pražského jara (reformního období 1967/1968) Alexander Dubček, který v době dělení federace zemřel při havárii. "Jako známé a oblíbené osobnosti mu lidé připisují i to, co mu nenáleží," poznamenal Zemko. Připomenul, že Dubček byl spíše pro zachování společného státu Čechů a Slováků.

Až na osmém místě se v anketě ocitla Slovenská národní strana, která v dané době jako jediná politická strana otevřeně prosazovala samostatný stát. V průzkumu se objevily i kontroverzní historické osobnosti jako kněz a politik Andrej Hlinka, prezident slovenského státu za druhé světové války Jozef Tiso či komunistický československý prezident Gustáv Husák. "Lidi nevnímají jen konkrétní akt vyhlášení samostatnosti, ale i historický kontext," usoudil Haulík.