Promění se oblast Saského Švýcarska z ráje turistů v rejdiště kriminálních živlů a prostitutek z Východu, když už na hranicích nebudou muset ukázat ani občanku? Nemálo místních obyvatel si na tuto otázku odpovídá kladně. Kdo by čekal větší nadšení pro otvírání hranic od lidí, kteří prožili značnou část svých životů v komunistickém vězení zvaném NDR, zažije zklamání.

"Já tedy strach mám," říká zhruba čtyřicetiletá prodavačka ve stánku s klobásami na nákupní ulici Dohnaische Strasse v centru Pirny. Vyjadřuje tak obavy většiny lidí, které člověk náhodou osloví v ulicích polabského města, kde působí i dvojjazyčné německo-české gymnázium a odkud je to zhruba jen 25 kilometrů na hraniční přechod Schmilka/Hřensko.

"Všichni tu máme v okolí zahrádky, do nichž se neustále někdo dobíjí a to se s otevřením hranic zaručeně ještě zhorší," stěžuje si žena, která tvrdí, že pachateli jsou často Češi a Poláci. Nevěří prý ani slibům německého ministra vnitra Wolfganga Schäubleho, který právě v Pirně minulý měsíc po setkání se svým českým protějškem Ivanem Langerem ujišťoval, že hustota policejní přítomnosti podél hranic se nesníží. "Slibovat může, ale skutek utek," namítá.

Policie posílí

Schäuble stejně jako většina politiků působících na spolkové úrovni ujišťuje, že jak Německo, tak oba jeho východní sousedé jsou na Schengen dostatečně připraveni. Policistů dohlížejících na bezpečnost v příhraničních oblastech neubude a i díky vzorné přeshraniční spolupráci s českými a polskými kolegy snad ještě posílí.

Samotní strážci bezpečnosti jsou přitom spíš na straně běžných občanů. Jenom v Sasku a Braniborsku bude přímo z přímé ostrahy a kontroly hranic s Českem a Polskem staženo až 1800 policistů, alespoň podle odhadů jejich odborů, které proti změnám hlasitě protestují. V Bavorsku bude využito pro jiné policejní útvary v příhraničních regionech s Českem na 700 německých pohraničníků. Předák německých policejních odborů Konrad Freiberg v jednom rozhlasovém rozhovoru řekl, že tyto změny povedou nejen ke zvýšení majetkové trestné činnosti, ale také poskytnou živnou půdu obchodu s lidmi a ilegální migraci.

Místní občané však používají i působivější argumenty. "Když odpadnou kontroly, budeme moct vozit veškerý šrot a odpad do Česka a někam ho pohodit v lese. Tady mají lidé většinou strach, že někdo přijde a okrade je. Ale nejde přece jen o ochranu nás Němců, ale také vaší země," říká šestatřicetiletý muž, který o sobě prozradil, že pracuje v rudném dole. Naráží tak na známý problém ilegálního převážení odpadu na české skládky, kam se v minulých letech dostal i přes ještě kontrolované hranice.

Pochopení však má i pro lidi, kteří se bojí nárůstu kriminality a kteří dokonce kvůli otevření hranic údajně vyzbrojují své automobily poplašnými zařízeními. "Celkem ten názor sdílím. Je to takový pocit ztráty osobní bezpečnosti," přiznal.

Byla to umělá hranice

Obavy z kriminality zdánlivě klesají s tím, jak se člověk blíží k samotným hranicím, kde místní přicházející do každodenního styku s občany sousední země. Nebo pamatují doby, kdy viditelná hranice neexistovala. "Je to umělá hranice, která vznikla po válce. Dřív, než vyhnali sudetské Němce, byl volný pohyb samozřejmostí," zdůrazňuje jedenasedmdesátiletý bývalý tesař v obci Bad Gottleuba, tedy asi deset kilometrů od znovu mizející hranice.

"Znám lidi, kteří chodili z Německa do školy v Krásném lese, protože to měli do sousedního státu blíž. Kdysi to nebyl žádný problém," pokračoval ve vzpomínkách muž opěvující krásy někdejšího sudetoněmeckého pohraničí. Zmínka o takzvané drobné kriminalitě vyvolá úsměv na jeho růžolící tváři. "Okrást vás může Němec stejně jako Čech. Zlodějíčci jsou přece všude," odmítá strašení cizáckými kriminálními živly.

Podle posledního průzkumu, který mezi východními Němci provedl lipský institut pro výzkum trhu, se však 59 procent dotázaných vyslovilo proti volné průchodnosti hranic, protože prý zrušení kontrol jen zamete cestu zločincům. Pouze 37 procent respondentů rozšíření Schengenu vítá, neboť se tím podle nich posílí srůstání Evropy.

Ustrašení Rakušané

Další průzkumy veřejného mínění potvrzují, že i většina Rakušanů rozšíření takzvaného schengenského prostoru stále odmítá. A o správnosti těchto údajů je možné se snadno přesvědčit přímo na místě.

Retz je malebné dolnorakouské městečko nedaleko hranic s Českou republikou, sotva 15 kilometrů od Znojma. V tuto dobu je klidné až ospalé a i těch pár stánků vánočního trhu na náměstí otevírá až večer, protože přes den je tu skoro mrtvo. I v Městské kavárně je sotva pár návštěvníků.

Jedním z nich je i zaměstnanec pojišťovací společnosti Manfred Stiedl. Ten sice přiznává, že před pádem železné opony tady byl úplně zapomenutý kout země a politické změny ve střední a východní Evropě dolnorakouské pohraničí výrazně oživily, přesto trvá na tom, že na rozšíření Schengenu se dívá s pochybnostmi a obavami. "A není to jen můj názor. Tady si to myslí většina lidí," zdůrazňuje.

Na otázku, co ho znepokojuje, uvádí podobně jako mnoho jiných Rakušanů, že hlavně nebezpečí zvýšení kriminality. V nejnovějším průzkumu agentury OGM skutečně tento důvod uvedlo plných 75 procent dotázaných a 58 procent Rakušanů prohlásilo, že rozšíření schengenského prostoru odmítá. "Když se zruší kontroly, budou sem úplně volně proudit všelijaké pochybné existence," tvrdí Stiedl.

Andrea Hellarová ze Znojma, která v kavárně pracuje jako číšnice, se při poslechu rozhovoru jen usmívá. "Pořád jim říkám, že jezdím přes hranici každý den a už teď tam fakticky žádné kontroly nejsou a nic hrozného se neděje. A nestane se ani po 21. prosinci. Ale Rakušané mají vždy napřed spoustu strachu, dokud se nepřesvědčí o opaku. Bylo to tak i před rozšířením Evropské unie," říká.

"Skutečně, my Rakušané nemáme moc rádi změny a vždycky se předem raději obáváme, než těšíme," souhlasí učitel Hannes Haidinger z Kremže. Velkou část viny na tom podle něj mají i politici, kteří mnohdy záměrně obavy živí a těží z nich politický kapitál. "Na obavách z rozšíření EU a přílivu cizinců postavili svůj úspěch v roce 1999 populisté z FPÖ kolem Jörga Haidera. Ale když jimi předpovídaná katastrofa nenastala a naopak se ukázalo, že Rakousko z členství nových zemí v EU mimořádně profituje, šly jejich preference prudce dolů."

"Teď to zkoušejí znovu s šířením strachu z rozšíření Schengenu. Vinu nese ale i nynější vláda. Lidovecký (ÖVP) ministr vnitra Günther Platter teď na poslední chvíli vysvětluje, jak je všechno perfektně zabezpečeno, ale sám se předtím snažil rozšíření oddálit, jak mohl," říká Haidinger.

Helmut Wieser, který je v Retzu zastupitelem v obecní radě a zároveň ředitelem střední i hudební školy a kustodem místního muzea, hledá pro obavy Rakušanů z rozšíření schengenského prostoru historické důvody. "Doba, která uběhla od pádu železné opony, ještě není dost dlouhá," říká. "Nedůvěra a různé výhrady, pramenící z historických zkušeností, stále trvají a je třeba to chápat."

"Osobně si ale myslím, že jen úplné otevření hranic umožní rozvíjení skutečného partnerství a že se po zrušení hraničních kontrol naše vztahy se sousedy výrazně zlepší," zdůrazňuje Wieser. "Společně s dalšími představiteli města půjdu 21. prosince na hranici potřást rukou našim českým sousedům, i když vím, že zástupy nadšených krajanů mě provázet nebudou."