Článek
„Již dnes Evropská rada rozhodla že evropská mise do Kosova půjde,“ uvedl ministr zahraničí Karel Schwarzenberg. Vysoký zmocněnec pro společnou zahraniční politiku Javier Solana ale upozornil, že Unie na tento krok dosud není připravena a potřebuje čas. Konkrétní detaily o nasazení unijních sil se proto budou řešit až počátkem příštího roku.
Pokud jde o případnou českou účast, premiér Mirek Topolánek řekl: „Máme v této oblasti velkou misi a nemyslím si, že bude třeba větší. Jsme ale připraveni nasadit více techniky nebo vojáků.“ Vicepremiér Alexandr Vondra připomněl, že Česko nasadilo v rámci nynější mise OSN v Kosovu své policisty.
Ti se automaticky stanou součástí nové unijní mise. Na vyslání unijní mise naléhal šéf Evropské komise José Manuel Barroso. Podle Topolánka argumentoval tím, že „všichni znají názor USA, všichni znají názor Ruské federace a nikdo nezná názor EU - jsme povinni dát tak jednoznačný názor, jak to vyžaduje situace a za nikoho se nemůžeme schovávat“.
Pokud jde o postoj Unie k nezávislosti Kosova, Schwarzenberg uvedl: „To se rozhodne, když a za jakých okolností bude nezávislost vyhlášena. Pokud to bude v pokojném procesu, bez násilí, uspíší to uznání.“
Unie se otevírá vůči Bělehradu
Summit v pátek nabídl Srbsku urychlení cesty do Unie. „Stabilní a prosperující Srbsko plně integrované do rodiny evropských národů je důležité pro stabilitu regionu (tj. západního Balkánu). Pokrok na cestě k EU včetně statutu kandidáta (na členství v Unii), může být urychlen ,“ uvádí se v závěrech vrcholné schůzky EU.
Obecná slova mohou mít už brzy praktické důsledky. Podle vicepremiéra Alexandra Vondry by mohla být snad už koncem ledna 2008 podepsána stabilizační a asociační dohoda s Bělehradem. I jen zahájení jednání o této smlouvě vázlo donedávna na neochotě Srbů vydat válečného zločince Ratka Mladiče. Summit pod tlakem Nizozemska potvrdil, že Bělehrad musí spolupracovat s haagským tribunálem pro válečné zločiny v bývalé Jugoslávii. Otázka válečných zločinců je však podle Topolánka už jen něčím, co se „bere v potaz“, ale není to podmínka pro dohodu s EU.
Vstříčný přístup vůči Bělehradu prosazovalo na summitu i Česko. „Jsme pro politický přístup, (pro to), abychom k Srbsku přistoupili strategicky,“ uvedl vicepremiér Alexandr Vondra. Ministr zahraničí Karel Schwarzenberg se ohradil proti myšlence, že unijní nabídky jsou nějakou náhradou za Kosovo. „Nechci mluvit o kompenzaci. Tak hrdý národ jako Srbové by to nepřijal,“ prohlásil a dodal, že „tam (tj. ve vztahu k Srbsku - pozn. red.) musíme být mnohem vstřícnější“.
Evropa se hlásí ke globalizaci
Globalizace už nemá být jen strašákem pro nebohé Evropany. Podle páteční deklarace EU nabízí i „nové příležitosti“. Unie prohlašuje, že chce „utvářet globalizaci v zájmu všech svých občanů na základě našich společných hodnot a principů“. S návrhy, jak to udělat, má do roku 2010 přijít tzv. reflexní skupina, populárně označovaná za „radu moudrých“. Čeští politici označili za jeden ze svých úspěchů na summitu i to, že nová skupina se má zabývat nejen modernizací evropského sociálního modelu, ale i „posílením konkurenceschopnosti“ vůči zbytku světa.
Deklarace je i politický signál, který ukazuje, že Unie se pokouší „obrátit list“ a ukončit šňůru summitů, které se zaměřovaly jen na vnitřní reformy Unie a na změnu jejích institucí. Nyní se sedmadvacítka pokouší obrátit do světa a čelit jeho novým výzvám.
Summit se zkracoval
Páteční summit byl jedním z nejkratších v posledních letech. Trval jen jeden den a původně se čekalo, že skončí už dvě hodiny před plánovaným termínem. Nakonec byl jen asi o hodinu kratší. Na dotaz, zda příští summity budou pro změnu podstatně delší, Vondra odpověděl: „Pokud půjde o prachy nebo o moc, tak jo. Dnes nešlo ani o jedno, ani o druhé.“