Za Českou republiku podepsali smlouvu premiér Mirek Topolánek (ODS) a ministr zahraničí Karel Schwarzenberg (za SZ). Čvrteční ceremoniál byl formalitou, na textu smlouvy se EU shodla v Lisabonu už v říjnu.

Premiér mírní optimismus

Po příletu z Lisabonu Topolánek v Bruselu mírnil optimismus, který po podpisech zavládl mezi některými politiky. "Myslím si, že to nebude tak snadné, jak třeba signalizuje (slovenský premiér) Robert Fico," odpověděl Topolánek novinářům na otázku, jak bude probíhat ratifikace dokumentu, který je nástupcem odmítnuté euroústavy.

K definitivní platnosti Lisabonské smlouvy je třeba souhlas všech 27 členských států Evropské unie. Dnešní podpisy státníků zdaleka nestačí. Podle Topolánka může být problém především s naplněním charty základních práv, na kterou smlouva odkazuje a jež je nově právně závazná. "Uvidíme co k tomu řekne ústavní soud," dodal premiér.

ODS žádá stanovisku Ústavního soudu

Smlouvu chtějí u českého ústavního soudu nechat přezkoumat zástupci poslaneckého i senátorského klubu za Topolánkovu ODS. Mělo by se tak stát ještě před tím, než o ní bude rozhodovat parlament. V praxi to znamená, že český parlament nemusí dokument schvalovat v nejbližších měsících a jeho ratifikace se teoreticky může protáhnout na neurčito.

Po podpisu musí smlouvu ještě ratifikovat všech 27 členských států unie, přičemž minimálně v Irsku o ní budou rozhodovat voliči. Problémy s přijetím 250stránkového dokumentu budou také ve Velké Británii, Nizozemí a Dánsku, zatímco Německo, Francie a Polsko už se nechaly slyšet, že smlouvu ratifikují co nejdříve, aby mohla v roce 2009 podle plánu vstoupit v platnost. Britský premiér u podpisu chyběl, měl jiný program. Dokument podepíše nejpozději ve čtvrtek večer.

Dlouhá cesta k přijetí

Smlouva počítá s novou funkcí předsedy Evropské rady, sníží se také počet členů Evropské komise ze 27 na 18. EU má mít nově funkci ministra zahraničí, i když formálně se mu tak říkat nebude. Rozšíří se také počet oblastí, v nichž bude stačit souhlas většiny, nikoliv všech států.

"Nová reformní smlouva Evropské unie, která má nahradit odmítnutou euroústavu, posílí roli národních parlamentů." (předseda Evropské komise José Barroso)

K připravenému návrhu měli v říjnu největší výhrady Italové a Poláci. Itálie měla v Evropském parlamentu ztratit šest křesel, nakonec však získala o křeslo navíc. Poláci se zase spokojili se systémem hlasování, v němž menší země mohou blokovat rozhodnutí velkých států.

Plné znění Lisabonské smlouvy (pdf, 860 kB)

Částečný diplomatický úspěch zaznamenali i Češi. Státníci podle diplomatického zdroje vyhověli požadavku, který se týkal takzvané oboustranné flexibility. Ta má umožnit přenášení pravomocí nejen do Bruselu, ale i zpět na členské země.

Před sídlem Evropské komise v Bruselu se objevily protestní značky s nápisy jako Pokrytectví, Chceme referendum nebo Hlasování zakázano.:. Před sídlem Evropské komise v Bruselu se objevily protestní značky s nápisy jako Pokrytectví, Chceme referendum nebo Hlasování zakázano.foto: Reuters/Thierry Roge