„Otázka nezní zda, ale kdy,“ řekl Hyseni po schůzce s vedením kosovských Albánců. Kosovo se podle něj bude řídit svou vlastní agendou a „zcela určitě to bude mnohem dříve než v květnu“.

O Kosovu by měla ještě jednat 19. prosince Rada bezpečnosti OSN, v níž vzhledem k členství Ruska nemá nezávislost šanci projít, podle světových agentur ale na Radu nebudou brát Spojené státy ani Evropská unie brát žádný ohled.

O nejvhodnějším datu oficiálního odtržení vedou kosovští Albánci s USA a Bruselem intenzívní jednání. Podle některých spekulací dostali doporučení vydržet s odtržením do jara, aby tak vzali Bělehradu silný trumf – případnému odříznutí provincie od dodávek elektřiny, kterým Srbsko odvetou hrozilo a jež by v mrazivém zimním počasí způsobilo v provincii značné komplikace.

O uznání nezávislosti včera jednali ministři zahraničí Evropské unie. Již před začátkem rozhovorů švédský ministr zahraničí Carl Bildt oznámil, že proti je pouze jeden členský stát z celé „sedmadvacítky“. Podle lucemburského ministra zahraničí Jeana Aselborna má s nezávislostí Kosova největší problém Kypr.

Moskva stojí nadále na svém

Proti odtržení Kosova stále vystupuje Rusko. „Pokud partneři Ruska ve světě jednostranné vyhlášení nezávislosti uznají, poruší tím mezinárodní právo… Rusko to neudělá,“ řekl včera ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov v kyperské Nikósii, kde jednal s kyperským prezidentem Tasosem Papadopulosem.

„Jednostranné vyhlášení protiprávního uznání nezůstane bez následků,“ varoval ministr s tím, že hrozí řetězová reakce na Balkáně i v jiných regionech. Ti, kdo takový plán předkládají, pak prý také musí přiznat odpovědnost za jeho důsledky, dodal.