Britský premiér odmítl přijet na summit, protože Mugabe porušuje lidská práva. Do zemí EU má dokonce zakázán vstup, schůzky se ale zúčastnit může. Pokud by se summitu neúčastnil, africké země hrozily, že ho budou bojkotovat a neuskuteční se. První se přitom konal před sedmi lety.

Českou vládu, která rovněž vyjadřovala vůči Mugabeho účasti výhrady, zastupuje ministr zahraničí Karel Schwarzenberg.

Summitu se účastní i súdánský prezident Umar Bašír, přitom Chartúm dlouhodobě brání vyřešení humanitární krize v Dárfúru, kde místní černošské obyvatelstvo povstalo proti islámským milicím podporovaným ústřední vládou.

Libye chce odškodnění za kolonialismus

Napětí ještě přiostřil před zahájením summitu libyjský vůdce Muamar Kaddáfí. V Lisabonu prohlásil, že "koloniální síly by měly odškodnit národy, které kolonizovaly a jimž ukradly bohatství". Tvrdil, že kompenzace za koloniální období budou jedním z hlavních bodů summitu.

Evropský komisař pro rozvoj Louis Michel tento požadavek odmítl s tím, že "kolonialisté už zaplatili" a "nemá je nikdo co poučovat".

Velké plány a rozdílné postoje

Summit si přitom klade za cíl zahájit novou etapu ve vztazích mezi oběma kontinenty, založit opravdové "partnerství" mezi nimi, a to ve chvíli, kdy o toto postavení na černém kontinentu usiluje především rychle se hospodářsky rozvíjející Čína.

"Tento summit je summit mezi rovnoprávnými partnery. Všichni tady jsme si rovni," prohlásil portugalský premiér a současný předseda Evropské unie José Sócrates v zahajovacím projevu. Setkání by mělo podle něj představovat bod obratu ve vzájemných vztazích

Témat schůzky je pět: mír a bezpečnost, demokracie a lidská práva, obchod a rozvoj, změny klimatu a energie, migrace a zaměstnanost. Evropský komisař pro rozvoj Louis Michel prohlásil, že "musíme hovořit o všem. O záležitostech, o nichž se můžeme snadno dohodnout, ale i o těch, u nichž je obtížné dosáhnout dohody. Bez tohoto summitu by se neprojednávala lidská práva, situace v (západosúdánském) Dárfúru nebo imigrace.“