Článek
„Otevření unijního trhu pro obranné materiály zvýší konkurenceschopnost technologické i průmyslové základny evropského zbrojního sektoru,“ argumentoval evropský komisař pro průmysl Günter Verheugen, který návrh předložil.
Směrnice počítá s odstraněním národních bariér pro veřejné zakázky na nákup zbraní, munice, vybavení i nevojenských prostředků, určených například pro boj s terorismem. V obranném sektoru zatím unijní pravidla jednotného trhu neplatí. Státy dělají vše, aby chránily své zbrojní firmy před konkurencí z jiných zemí EU.
Umožňuje to článek 296 unijní smlouvy, podle nějž mohou státy uvalit restrikce na „výrobu nebo obchod se zbraněmi, municí a vojenským materiálem“. Na tomto základě některé státy zakazují zahraniční konkurenci i u zakázek na vojenské boty nebo ponožky pro vojáky.
Unie chce omezit platnost článku
Komise se nepokouší odstranit tento článek. Snaží se však co nejvíce omezit jeho platnost. „Pokud zjistíme, že státy nadužívají článek 296, přijmeme opatření. Náš návrh nijak nepoškozuje zájmy členských států,“ řekl Verheugenův kolega Charles McCreevy, který je zodpovědný za vnitřní trh. Komisař soudí, že směrnice má u řady států velkou podporu a že ji bude možné schválit už příští rok. Součástí balíku unijních iniciativ je i návrh opatření, který má státy stimulovat k tomu, aby nakupovaly zbraně a výzbroj spíše v rámci EU než mimo ni.
Státy Unie vydávají na obranu 180 miliard eur ročně, z toho 80 miliard připadá na veřejné zakázky pro nákup zbraní a jiných potřeb pro vojáky.