"Závěry jsou smutné. Zkoumali jsme to a je těžké tomu vůbec říkat předvolební kampaň," uvedl v pátek Oleg Panfilov, šéf moskevského Střediska pro žurnalistiku v extrémních situacích. Jednotné Rusko podle něj mělo v médiích větší prostor než ostatní politické strany.

"O liberální opozici se ve zprávách zmiňovali pouze negativně," dodal Panfilov, podle kterého ve zpravodajských pořadech ruských televizí zcela chybí různé politické názory. "Všichni jen dokola mluví o prezidentu Vladimiru Putinovi," podotkl Panfilov.

V televizi promluvil Putin a Žirinovskij, pak už nikdo

Ve čtvrtek promluvil v předtočeném televizním vystoupení ruský prezident Vladimir Putin a vyzval Rusy, aby dali hlas vládní straně Jednotné Rusko, jejíž kandidátku vede. Varoval před podporou liberálů, kteří podle něj přivedli zemi v 90. letech k hospodářskému kolapsu.

Jeho agitace nesplnila očekávání politologů, kteří předpokládali, že vysvětlí, jak předá svou prezidentskou funkci v příštím roce. V březnových prezidentských volbách podle ruské ústavy už kandidovat nemůže. Jak ale mnohokrát prohlásil, vliv na dění v Rusku si hodlá podržet a vítězství v parlamentních volbách mu k tomu dá morální právo.

Po Putinovi dostal v televizi prostor i vůdce nacionalistické Liberálně demokratické strany Ruska Vladimir Žirinovskij (LDPR). Ačkoli na závěr zdůraznil volební heslo i číslo své kandidátky, jeho řeč vyzněla v podstatě jako podpora Putina. I on totiž vyzval Rusy, aby přišli k volbám a hlasovali pro nynější směřování země.

Tím ovšem prezentace volebních lídrů v televizi skončila. Příležitost promluvit těsně před volbami tu nedostal například ani šéf ruských komunistů Gennadij Zjuganov, i když jeho strana v průzkumech Žirinovského nacionalisty poráží. Pro komunisty by podle odhadů mohlo hlasovat asi 14 procent, zatímco pro LDPR jen kolem šesti procent voličů. Jednotné Rusko má ve volbách do dumy šanci až na 67 procent hlasů.

Tlak na voliče

Úřady v posledním týdnu vystupňovaly tlak na voliče; například místní samospráva v Petrohradu či v Dagestánu přímo vyzvala občany, aby dali hlas nejsilnější vládní straně, přestože zákon takový postup výslovně zakazuje. Důvodem podobného počínání je podle ruských médií především vnitrostranická situace v Jednotném Rusku. Stranické pobočky v regionech údajně dostaly od Kremlu určená procenta, jichž musí strana ve volbách dosáhnout, například v Moskvě se má jednat o nejméně 70 procent.

Rozhlasová stanice Echo Moskvy upozornila, že v některých ruských regionech je v poslední době rušeno vysílání některých televizních stanic, hlavně vůči státní moci objektivní REN TV.

Volby do parlamentu jako referendum o Putinovi

Internetový deník Gazeta.ru v pátek připomněl, že rozhodnutí Putina postavit se do čela kandidátky Jednotného Ruska změnilo parlamentní volby v referendum o důvěře současnému prezidentovi. Opoziční Komunistická strana Ruské federace (KPRF) i Svaz pravicových sil (SPS) si na postup hlavy státu stěžovaly u soudu i u ústřední volební komise, ale neúspěšně. SPS se pak rozhodla přidat k radikální opozici okolo hnutí Jiné Rusko šachisty Garriho Kasparova a účastnila se jeho Pochodů těch, kteří nesouhlasí.

Kasparov sám už předpověděl masivní falzifikace při volbách, které předem označil za podvod posunující Rusko k diktatuře. "Rusko dnes neodpovídá ani té nejprimitivnější představě demokratického státu," prohlásil dnes na tiskové konferenci den poté, co byl po pěti dnech propuštěn z vězení.