Putin na poslance apeloval, aby zákon schválili.  "Smlouva nechrání na dostatečné úrovni zájmy vojenské bezpečnosti Ruské federace," napsal prezident v průvodním dopisu. Pokud zákon schválí horní komora parlamentu a podepíše jej Vladimir Putin, přestane Rusko podmínky smlouvy z roku 1990 dodržovat 12. prosince.

Náčelník generálního štábu ruské armády Jurij Balujevskij ve středu prohlásil, že Rusko ani poté, co se přestane smlouvou řídit, nebude rychle zvyšovat početní stavy svých vojsk na západě země ani na Kavkaze.

Klíč v rukou NATO

"V praktickém smyslu bude rozhodnutí pozastavit účast v CFE znamenat jen konec předávání informací a výměn inspekcí, které k nám sice jezdily po desítkách, ale bez praktických výsledků, které by odpovídaly našim národním zájmům," doplnil jej šéf zahraničního výboru ruské Státní dumy Konstantin Kosačev. Zdůraznil, že ruský krok není nevratný, klíč k řešení situace má prý ale nyní v rukou NATO.

Země NATO neratifikovaly modifikovanou podobu CFE, domluvenou v roce 1999 v Istanbulu. Odmítají ji ratifikovat do té doby, než Rusko dostojí svému slibu z roku 1999 a stáhne své jednotky z Gruzie a z Podněstří, oblasti Moldavska ovládané ruskými separatisty. Ruští politici však tvrdí, že tyto otázky nejsou nijak svázány.

Náčelník štábu Balujevskij v souvislosti s hlasováním Státní dumy kritizoval i růst počtu vojenské techniky na území pobaltských členů NATO. Pobaltské státy nejsou smlouvou CFE vázány.