Týká se to vedle Srbska Bosny a Hercegoviny, Černé Hory, Chorvatska a Makedonie. Stabilizační a asociační dohodu, která je základním předpokladem pro vstup do EU, musí i v případě Srbska odsouhlasit všechny členské státy unie.

Oznámení komisaře Olli Rehna je překvapivé ve srovnání se zprávou o Srbsku, v níž komise ne příliš lichotivě hodnotí přípravy země na vstup do evropského společenství. Srbové v hodnocení dopadli nejhůře spolu s Bosnou a Hercegovinou.

Bělehrad musí víc reformovat

Terčem kritiky ze strany komise je především politická kultura jak v Srbsku tak v Bosně a Hercegovině. V případě Bělehradu se výtky zaměřují zejména na parlament a justici, která by si podle komise zasloužila reformu.

S justicí souvisí i spolupráce srbské vlády s ICTY. I když se situace po nástupu nové vlády zlepšila, stále není dokonalá. "Srbsko s ICTY ještě plně nespolupracuje. Čtyři obžalovaní (údajní váleční zločinci - mimo jiné bývalý bosenskosrbský generál Ratko Mladić) jsou stále na útěku," uvedla EK v hodnotící zprávě.

Nejlépe je na tom Chorvatsko, dohoda s Turecka vzdálená

Nejlépe hodnotí zpráva Chorvatsko. Při jednáních s Chorvaty unie otevřela již 14 přístupových kapitol z celkových 35. Dvě z nich navíc již uzavřela (věda a výzkum, vzdělání a školství).

Zpráva komise se vyjádřila také k Turecku, které by podle ní mělo usilovat o pokrok v oblasti lidských práv. Obě strany by neměly začít se vstupními rozhovory, dokud Ankara nezruší zákon postihující "urážku turectví", který mnohdy slouží jako nástroj perzekuce opozičních názorů novinářů a intelektuálů.