Podle Švýcarského statistického úřadu získal lidovci 29 procent hlasů. O procento míň získali v roce 1919 Radikální demokraté. V dolní sněmovně tak SVP obsadí 62 křesel, o sedm více, než v předchozím volebním období. To je další rekord, v roce 1919 jich radikálové získali "jen" 60.

Sociální demokraté (SPS) naopak volby prohráli, získali 19,5 procenta hlasů, ve volbách v roce 2003 to bylo 23,3 procenta. V Národní radě budou mít 43 zástupců, o devět méně než dosud.

Pravicoví Radikální demokraté a Křešťanští demokraté získali kolem 15 procent hlasů, podobně jako v roce 2003. Radikálové však ztratili pět křesel, Křešťanští demokraté naopak tři získali.

Zelení oproti poslední volbám získali 6 křesel a dostali se na celkových 20 mandátů. Poprvé také budou mít svého představitele v senátu.

Stejně jako dříve

Předseda SVP Ueli Maurer a lídři ostatních tří největších stran slíbili, že budou nadále spolupracovat v rámci dlouholetého konsensuálního systému. Ten funguje ve Švýcarsku již od padesátých let.

Až se 12. prosince sejde nově zvolená Národní rada, která volí sedmičlennou vládu (spolkovou radu), zasednou tak v kabinetu pravděpodobně stejně jako dosud dva sociální demokraté, dva zástupci Liberálnědemokratické strany (FDP), jeden křesťanský demokrat (CVP) a dva lidovci. A populista Blocher nejspíš uhájí křeslo ministra spravedlnosti a policie.

Xenofóbní plakát

Kvůli vyhrocené kampani, v níž dominovala otázka přistěhovalectví, se volby dostaly na přední stránky světového tisku. Pozornost například vzbudily předvolební plakáty SVP s bílými ovcemi, jež ze Švýcarska "vykopávají" ovci černou. Tyto karikatury symbolizovaly jeden ze stěžejních programových bodů lidovců: prosazení možnosti vyhostit cizince, kteří se v zemi dopustili zločinu.

Podle analytiků však není úspěch lidovců důsledek stoupajícího pravicového radikalismu či xenofobie ve společnosti, přičítají jej hlavně neschopnosti jejich politických oponentů.

Lidovci totiž jako jediní dokázali nabídnout voličům témata, zatímco jejich konkurenti postavili své kampaně pouze na kritice Blochera. SVP se navíc nesoustředila jen na nesouhlas s přistěhovalectvím, ale do svého programu zařadila i ekologické či sociální body, čímž přebrala voliče tradičnímu rivalovi, sociální demokracii

Navzdory kampani SVP proti imigraci vůbec poprvé v Národní radě usedne poslanec afrického původu. Jde o čtyřiapadesátiletého Ricarda Lumenga, původem z Angoly, který jako kandidát SPS uspěl v hlavním městě Bernu.