Přestože je Občanská platforma vedená Donaldem Tuskem favorizována, politologové upozorňují, že stejná situace panovala před dvěma lety, ale volby nakonec vyhrála konzervativní strana Právo a spravedlnost (PiS) premiéra Jaroslawa Kaczyńského.

Třetí místo patrně obsadí postkomunistická levice a do sněmovny se zřejmě dostane i rolnická Polská lidová strana. Obě seskupení jsou považované za možné koaliční partnery liberálů z Občanské platformy.

Na volby v Polsku dohlíží dvanáctičlenná mise pozorovatelů Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE). Tuto možnost nejprve navrhl český exprezident Václav Havel, sklidil za to však všeobecnou kritiku. Nakonec ale kabinet změnil postoj a pozorovatele pozval.

Špinavá kampaň

Cestu k předčasným volbám, které přicházejí po dvou letech vlády konzervativní strany Právo a spravedlnost (PiS) premiéra Jaroslawa Kaczyńského, otevřelo na počátku září rozpuštění dolní komory parlamentu, Sejmu.

Politologové i novináři se shodují, že ještě nikdy v minulosti nepadlo během kampaně tolik urážek a ostrých i bezdůvodných obvinění. Podle některých šlo o nejšpinavější kampaň v historii poválečného Polska. Nejostřeji na sebe útočili lídři dvou nejsilnějších stran: premiér Kaczyński a lídr Občanské platformy Tusk.

Tématem kampaně se stal spor o to, zda mají polští vojáci opustit Irák, nebo o privatizaci nemocnic. Svou roli sehrály i televizní duely lídrů, po nichž převahu získal Tusk, který předchozí parlamentní a prezidentské volby s PiS prohrál.

V kampani hrály strany na emoce, diskusí o programech bylo málo. Podle sociologů je to důsledkem toho, že kampaň byla kratší, než jaké bývají kampaně před řádnými volbami.