Článek
Zatímco nyní pobírají plat 86 100 korun měsíčně (3 000 eur) z českého státního rozpočtu, za dva roky jim už bude plat dávat EU, a to ve výši 7 000 tisíc eur (195 000 Kč), tedy víc než dvojnásobek.
A to je trojnásobek základního platu českého poslance a senátora. Zkrátka nepřijde ani naše státní pokladna, protože platy budou všem europoslancům zdaňovat národní státy.
V politických stranách brzy vypukne o tato křesla boj. Proti roku 2004 bude ale Česko mít 22 mandátů, tedy o dva méně. Volební kampaň vyvrcholí v době českého předsednictví EU.
Duchoň do Senátu
Občanští demokraté, kteří mají s devíti zástupci nejsilnější pozici, nejčastěji chtějí ve svých funkcích zůstat. Jednou z výjimek je brněnský exprimátor Petr Duchoň (51). "Ucházím se o nominaci ODS do senátních voleb 2008," uvedl pro Právo.
Lídrem kandidátky ODS nejspíš bude opět šéf jejích europoslanců Jan Zahradil (44). Půjde do toho znovu. "Samozřejmě kdyby přišla nějaká velmi přitažlivá nabídka směrem do exekutivy, tak bych plány změnil. V tuto chvíli je ale mou motivací Evropský parlament," řekl Právu dlouholetý stínový ministr zahraničí.
Projde-li primárkami, bude kandidovat znovu například také Milan Cabrnoch (45). "První dva roky to skutečně bylo hodně o učení se, poznávání mechanismů, navazování kontaktů. Bez toho se v evropské politice těžko dosahuje výsledků," řekl Právu. Jedním z důvodů, proč chce v EP zůstat, je pokračování v přípravě zákonů týkajících se sociální politiky, zaměstnanosti a zdravotnictví.
Znalost prostředí a obhajobu zájmů Česka v Unii uvádí Ivo Strejček (45). Hynek Fajmon (39) podle svých slov nechce předcházet rozhodnutí orgánů ODS.
Strož to vzdává
Z šesti europoslanců za KSČM jen Daniel Strož (64) už o EP usilovat nebude. "Do příštího pětiletí již v žádném případě nepůjdu," sdělil. A to přesto, že podle něj dosáhl "nezpochybnitelných poslaneckých úspěchů", což dokládají dvě jeho knihy.
Své rozhodnutí odůvodňuje věkem a zdravotními neduhy. Chce také obnovit rodinný život: "Toužím se vídat pravidelněji s vnoučaty, vyjít si s manželkou někam za kulturou anebo odjet s ní v klidu na dovolenou," říká. Dále však chce být na domácí scéně jako novinář.
"Vždycky hájím především zájmy občanů ČR a mým krédem je pracovat s čistým svědomím," uvedl Vladimír Remek (59). Ten vyzdvihuje svou práci mj. v energetické oblasti, letecké dopravě a na poli vztahů EU s Ruskem. Bude-li cítit podporu KSČM a voličů, půjde znovu do toho.
Stejně soudí Jiří Maštálka (51), který o kandidatuře vážně přemýšlí. Jeho krédem je prosazovat model "sociální Evropy". A to nejen ve spolupráci s kolegy z levicové frakce, ale i s kolegy z ostatních skupin.
Obhajovat mandát míní Miloslav Ransdorf (54), který se ve volbách do EP stal v Česku absolutním vítězem v počtu preferenčních hlasů. "Českou politickou scénou za dob Topolánka a Paroubka jsem znechucen. Více pro české občany mohu - byť to vypadá divně - udělat v Evropském parlamentu. Je to sice exil, ale já z české scény neodešel," dodal.
Za "zaučeného" v EP se už považuje Jaromír Kohlíček (54). Navíc se pochlubil, že ho Evropská liga se sídlem v Ženevě vyhodnotila počátkem roku jako "nejužitečnějšího" českého poslance EP. "To rozhodně nepovažuji za špatné doporučení," dodal.
Falbr ještě neví
Ani nejstarší český europoslanec Richard Falbr (67) nechce opustit EP, je podle něj ale otázka, zda ho ČSSD nominuje. Míní, že i nadále může voliče zaujmout obhajobou evropského sociálního modelu, zkušenostmi a jazyky.
I dva lidovečtí zástupci v EP o kandidatuře přemýšlejí. "Budu o tom diskutovat s rodinou i v KDU-ČSL," uvedla Zuzana Roithová (54). Je přesvědčena, že by znovu voliče zaujala poctivou prací na profesionální úrovni.
Jan Březina (53) ještě není pevně rozhodnut, roli bude hrát kombinace osobních a politických faktorů. "Snažil jsem se do projednávaných témat promítat křesťanskodemokratické hodnoty, ať už šlo o pravidla výzkumu embryonálních kmenových buněk nebo o politiku EU ve vztahu k Turecku, a dostát tak svým předvolebním slibům," dodal.