Hlavní obsah

Srbsko hrozí vojenským zásahem v Kosovu

– BĚLEHRAD/PRIŠTINA
Právo, Tomáš Loskot

Jestliže kosovští Albánci vyhlásí nezávislost Kosova, Srbsko je připraveno poslat do této jihosrbské provincie armádu. Řekl to srbský státní ministr pro Srbsko Dušan Prorokovič.

Článek

Podle amerického listu International Herald Tribune, jenž jeho slova citoval, jde o dosud nejtvrdší hrozby, jaké z Bělehradu zazněly.

Nárok vzít si Kosovo silou zpět podle Prokoroviče nemůže Srbsku nikdo upřít. Odvolává se na dohodu z Kumanova, jež v roce 1999 ukončila bombardování Jugoslávie vojsky NATO. Na jejím základě se z Kosova stáhly srbské jednotky, ovšem s vědomím, že rezoluce OSN č. 1244 uznává Kosovo, byť pod správou OSN, jako nezpochybnitelnou součást Srbska.

"V případě jednostranného vyhlášení nezávislosti již tento papír neplatí... Bez Kumanova se naše armáda může vrátit bez jakýchkoli právních omezení... Může překročit hranice a bez jakýchkoli právních problémů vstoupit kamkoli v Kosovu," tvrdí Prorokovič.

Intervence je podle něj jen jedním z celé škály případných opatření. "Budeme blokovat jakoukoli obchodní aktivitu i všechny cesty do Kosova," hrozí ministr.

Kosovo trvá na nezávislosti

Úřad kosovského premiéra Agima Ceku oznámil, že srbské hrozby jej neodradí od úmyslu odtrhnout se od Srbska do konce roku. "Jak by mohli ignorovat jednotky NATO a co by asi tak dělali, kdyby byli vystaveni otevřenému konfliktu?" řekl na adresu Srbů Cekův poradce, Slovinec Borut Grgič. "Okupace je mimo téma. Mezinárodní společenství by zasáhlo," věří. Připustil ale, že napětí stále stoupá.

Část EU se odtržení Kosova obává

Nezávislost Kosova podporuje Západ, především USA. Srbové mají naopak na své straně Rusko, které ujišťuje, že odtržení provincie bude bránit.

Evropská unie se nyní podle agentury Reuters snaží zažehnat rozkol, který v jejích řadách případná nezávislost Kosova způsobuje. Husí kůži z překreslování hranic má především Španělsko, Řecko, Slovensko, Kypr a Rumunsko. V těchto státech žijí početné menšiny, pro které by uznání Kosova znamenalo obrovské povzbuzení separatistických snah.

Analytik Jonathan Eyal z londýnské Royal United Services Institute řekl BBC, že očekávané uznání Kosova ze strany USA dostane Unii do problémů. "Nedovedu si představit, jak by EU mohla souhlasit s jednostrannou deklarací nezávislosti, stejně jako pochybuji, že by USA ji nepodpořily. Kosovo je totiž příležitost demonstrovat Rusku, že nemá právo blokovat bezpečnostní otázky v Evropě," soudí Eyal. Podle něj jde o "přetahovanou mezi Rusy a Američany, během níž se ale jen málokdo zajímá o následky, jež mohou být velmi vážné".

Unie z problému podle něj vyklouzne tak, že Kosovo uzná jako na způsob Tchaj-wanu - tedy nikoli jako nezávislý stát, ale uzná jeho pasy, místo velvyslanectví otevře informační byra atd. 

Reklama

Výběr článků

Načítám