"Bylo by to v zájmu všech obyvatel Polska," dodal Havel. Poznamenal, že předčasné volby nejsou žádnou ostudou, což by nebylo ani přizvání zahraničních pozorovatelů.

"Návrh, aby na volby v Polsku dohlíželi pozorovatelé není na místě, protože nespravedlivě přirovnává Polsko k zemím, ve kterých nejsou respektovány zásady demokracie jako například Kuba nebo Bělorusko," uvádí list.

Letos proběhly volby pod mezinárodním dohledem například v Nigérii nebo ve Východním Timoru, připomíná Rzeczpospolita.

Walesa: Poradíme si sami

Bývalý polský prezident a kritik současné vlády Lech Walesa deníku řekl, že je dobře, že soused, známý politik, se zajímá o dění v Polsku. "Ale myslím, že si poradíme sami. Nehrozí nám nic podobného, co lze zaznamenat ve třetím světě nebo v diktaturách," komentoval Havlova slova.

Senátor vládní strany Právo a spravedlnost Zbigniew Romaszewski uvedl, že výpověď někdejší české hlavy státu není na místě. "Je mi to líto, protože Havla trochu znám. Vždycky jsem si ho velmi vážil," řekl.

Mnoho polských politiků si podle deníku myslí, že je zřejmě Havel špatně informován o současné situaci v zemi. Komentátor listu napsal, že část polské radikální opozice chce využít kontakty z minulosti k vlastnímu prospěchu, využila tak prý i Havlovy nevědomosti.

"Nenávist k vládě bratrů Kaczyńských (premiéra Jaroslawa a prezidenta Lecha) tak zaslepila jejich nepřátele, že místo rychlého svržení vlády jsou ochotni akceptovat každou pomoc," napsal deník.

Havla kritizovali i Češi

Místopředseda české vlády Alexandr Vondra listu řekl, že nepozoruje ohrožení demokracie v Polsku. Podle něj není nutné zvát mezinárodní pozorovatele na polské volby. Podobně se vyjádřili další čeští politici a odborníci. "Myslím, že to Havel přehnal," řekl deníku politolog Rudolf Kučera. Podle něj to, co se děje v Polsku, nemá charakter dramatické politické krize.

O předčasných volbách se v Polsku začalo mluvit po prázdninovém rozpadu vládní koalice, který způsobila aféra někdejšího ministra zemědělství a šéfa Sebeobrany Andrzeje Leppera.

Rozhodnout by o nich mohli poslanci již v pátek, kdy budou hlasovat o rozpuštění parlamentu. Hlasovat by se mohlo na podzim.