Na podmínku ji propustil vrchní zemský soud ve Frankfurtu nad Mohanem. Hauleová je druhou členkou skupiny RAF, která byla v poslední době propuštěna, v březnu se dostala na svobodu Brigitte Mohnhauptová.

Hauleová útočila na americké vojáky

Hauleová se podílela na vraždě dvacetiletého amerického vojáka Edwarda Pimentala, který sloužil ve Wiesbadenu, i z podílu na pumovém útoku proti americké letecké základně Rhein-Main. Pimental byl zavražděn 7. srpna 1985, když se vracel z diskotéky. Exploze trhavin ve volkswagenu na parkovišti u velitelství zabila o den později dva lidi a zranila dalších 23. Do budovy teroristé s autem vjeli, protože zavražděnému Pimentalovi sebrali průkaz, který použili u brány.

Hauleová byla zadržena spolu s dalšími podezřelými v roce 1986 a o dva roky později byla ve svých 33 letech odsouzena k 15 letům vězení za jiné činy - za pokus o bombový útok na školu NATO v Oberammergau a za loupežné přepadení obchodu se zbraněmi. Byla tehdy považována za jednu ze špiček organizace RAF.

Teprve později získala policie dost důkazů o bombovém útoku RAF z 8. srpna 1985 na americké vojenské letiště u Frankfurtu nad Mohanem.

Teroristé z RAF

Politicky motivovaný teror 70. a 80. let v Německu stále vyvolává bouřlivé diskuse, stejně tak propouštění vězněných, jemuž se brání rodinní příslušníci zavražděných a konzervativní část společnosti. Teroristé RAF bojující podle svého přesvědčení proti "imperialistickému německému systému", vyhledávali nejen prominenty politické a hospodářské sféry, ale také osoby, které byly do spjaty s nacistickým režimem.

První generaci RAF působící na přelomu 60. a 70. let symbolizovala skupina kolem Andrease Baadera a Ulriky Meinhofové. Vedení této skupiny spáchalo ve vězení v říjnu 1977 demonstrativní sebevraždu. Z vedení "druhé generace" RAF jsou dosud za mřížemi dva členové: Christian Klar, který podal žádost o milost, a Birgit Hogefeldová.