Vládou financovaná laboratoř ústavu pro zdraví zvířat v Pirbrightu, která se zabývá zkoumáním slintavky a kulhavky, leží zhruba šest kilometrů od postižené farmy. Ve stejném areálu se nachází také další laboratoř farmaceutické společnosti Merial, která s virem slintavky pracovala při výrobě vakcín. Kolem zařízení byla preventivně vytvořena desetikilometrová ochranná zóny.

Podle ministerstva životního prostředí, výživy a záležitostí venkova podobný druh viru slintavky a kulhavky, který se nyní na jihu Anglie objevil, nebyl v poslední době nikde jinde u živočichů zaznamenán. Užíval se však v mezinárodních laboratořích a při výrobě vakcín.

Podle všech indicií jde o typ viru, kteří vědci izolovali po vypuknutí slintavky a kulhavky ve Velké Británii v roce 1967. Vědci také nyní zjišťují, zda by se případnému rozšíření choroby dalo zabránit očkováním.

Britská veterinární správa nařídila, aby obě laboratoře zahájily urychlenou kontrolu bezpečnosti svých biologických projektů.

Farmáři doufají, že virus unikl za laboratoří

Pokud by se prokázala hypotéza, že se zvířata nakazila jednorázovým únikem viru z laboratoře, mohlo by to přinést úlevu farmářům. Na druhou stranu by takové vysvětlení zpochybnilo bezpečnost zařízení, kde se s těmito vysoce nakažlivými viry, jež se přenášejí větrem, pracuje.

Evropská komise se v duchu unijních pravidel rozhodla zakázat částečně vývoz britského masa do ostatních zemí Evropské unie, další opatření mohou následovat po středeční schůzce unijních veterinárních expertů. Londýn však už v první reakci na propuknutí nemoci na farmě sám zakázal veškeré exporty chovných zvířat, masa a mléka ze země i pohyb chovných zvířat na svém území.

Kvůli nákaze slintavkou a kulhavkou zakázaly dovoz prasat a vepřového masa Japonsko a Spojené státy. Zákaz dovozu hovězího masa a krav v obou zemích už platí kvůli prevenci rozšíření nemoci šílených krav (BSE).

Británie vyváží týdně maso a dobytek za 15 miliónů liber

Šest desítek nakažených zvířat na jihoanglické farmě, nacházející se v Guildfordu 50 kilometrů jihozápadně od Londýna, už bylo poraženo a veterináři místo dezinfikovali. Vybíjena jsou prý v současnosti i zvířata na sousední farmě.

Slintavka a kulhavka se nyní vyskytuje v Británii poprvé od roku 2001, kdy Londýn musel kvůli obrovské epidemii této nemoci porazit kolem 6,5 miliónu kusů zvířat. Tehdejší epidemie stála britské hospodářství odhadem 12 miliard eur (přes 320 miliard korun).

Hospodářské dopady současného omezení exportu britského masa se budou odvíjet od toho, jak dlouho budou zákazy trvat. Odborníci odhadují, že Británie vyváží týdně maso a hospodářská zvířata v hodnotě kolem 15 miliónů liber (přes 620 miliónů korun).

V Evropě se slintavka a kulhavka naposledy objevila letos v lednu, v evropské části Turecka, v oblasti okolo Edirne blízko řeckých hranic. Člověka nákaza přímo neohrožuje, při zavlečení do chovů však může podle veterinářů napáchat velké hospodářské škody. V Česku byla naposledy slintavka a kulhavka zjištěna v roce 1975.