"Trvalo to dlouho, ale dosáhli jsme toho, co jsme chtěli," řekla německá kancléřka Angela Merkelová po celonočním jednání.

Ještě během noci prohlásila, že pokud bude Polsko trvat na svém postoji, svolají státy jednání bez něj. [celá zpráva] Poláci pak těsně po půlnoci souhlasili s kompromisním návrhem, který během dne odmítli. Ve sporu šlo o podíl hlasů jednotlivých zemí.

Podle dohody bude do roku 2014 platit hlasovací uspořádání podle smlouvy v roce 2000 v Nice, které je velmi výhodné pro Polsko a pro menší státy unie s nižším počtem obyvatel.

Teprve potom bude platit systém dvojí většiny zvýhodňující státy s větším počtem obyvatel, například Francii nebo Německo. Ale ještě do roku 2017 si státy budou moci vybrat, který systém při hlasování zvolí. Polsko tak tedy nejméně na dalších deset let dosáhlo svého, uhájí si větší vliv, než by mu dával původní návrh.

Topolánek: hlavně že je pryč euroústava

Postoj Polska podporovalo i Česko. Premiér Mirek Topolánek je s výsledkem jednání spokojen. "Byl to velmi náročný a nakonec velmi úspěšný summit," řekl Topolánek, který si pochvaloval, že euroústava "je smetena se stolu". Text neobsahuje ústavní, ani státní symboliku a unie bude mít vysokého představitele pro zahraniční politiku a ne ministra zahraničí, řekl. Na tom se státy dohodly už v pátek večer, návrh prosadila Velká Británie.

Summit schválil český požadavek na možnost přenosu pravomocí nejen do Bruselu ale i zpět na členské země.

Praha naopak ustoupila od veta, jímž hrozila, v případě že by nějaká země dostala výjimku v nějaké oblasti unijní politiky. Summit takovou výjimku výslovně udělil Británii v oblasti vnitra a justice. "Byl to výraz našeho respektu ke specifičnosti britského precedenčního práva," řekl Topolánek.

Výsledky jednání si pochvalovala i výkonná rada ODS. Podle ní je jednání obratem od konceptu budování evropského superstátu a evropského federalismu.

"Výsledky těchto jednání zahájí reformy, které povedou k nalezení skutečně funkčního modelu evropské integrace," shodlo se širší vedení ODS.

Za průlomové považuje výkonná rada nejsilnější vládní strany úplné opuštění konceptu takzvané euroústavy, zachování stávajícího systému hlasování v Evropské radě, posílení kontrolní role národních parlamentů a umožnění zpětného přenosu kompetencí na úroveň národních států.