Článek
"Trvalo to dlouho, ale dosáhli jsme toho, co jsme chtěli," řekla německá kancléřka Angela Merkelová po celonočním jednání.
Ještě během noci prohlásila, že pokud bude Polsko trvat na svém postoji, svolají státy jednání bez něj. [celá zpráva] Poláci pak těsně po půlnoci souhlasili s kompromisním návrhem, který během dne odmítli. Ve sporu šlo o podíl hlasů jednotlivých zemí.
Podle dohody bude do roku 2014 platit hlasovací uspořádání podle smlouvy v roce 2000 v Nice, které je velmi výhodné pro Polsko a pro menší státy unie s nižším počtem obyvatel.
Teprve potom bude platit systém dvojí většiny zvýhodňující státy s větším počtem obyvatel, například Francii nebo Německo. Ale ještě do roku 2017 si státy budou moci vybrat, který systém při hlasování zvolí. Polsko tak tedy nejméně na dalších deset let dosáhlo svého, uhájí si větší vliv, než by mu dával původní návrh.
Topolánek: hlavně že je pryč euroústava
Postoj Polska podporovalo i Česko. Premiér Mirek Topolánek je s výsledkem jednání spokojen. "Byl to velmi náročný a nakonec velmi úspěšný summit," řekl Topolánek, který si pochvaloval, že euroústava "je smetena se stolu". Text neobsahuje ústavní, ani státní symboliku a unie bude mít vysokého představitele pro zahraniční politiku a ne ministra zahraničí, řekl. Na tom se státy dohodly už v pátek večer, návrh prosadila Velká Británie.
Summit schválil český požadavek na možnost přenosu pravomocí nejen do Bruselu ale i zpět na členské země.
Praha naopak ustoupila od veta, jímž hrozila, v případě že by nějaká země dostala výjimku v nějaké oblasti unijní politiky. Summit takovou výjimku výslovně udělil Británii v oblasti vnitra a justice. "Byl to výraz našeho respektu ke specifičnosti britského precedenčního práva," řekl Topolánek.
Výsledky jednání si pochvalovala i výkonná rada ODS. Podle ní je jednání obratem od konceptu budování evropského superstátu a evropského federalismu.
"Výsledky těchto jednání zahájí reformy, které povedou k nalezení skutečně funkčního modelu evropské integrace," shodlo se širší vedení ODS.
Co EU dohodla:
Nová smlouva nebude mít "ústavní" charakter a neobsahuje zmínky o vlajce či hymně; z textu mimo jiné také na návrh Francie zmizel jeden z hlavních cílů EU svobodná konkurence. To nepotěšilo zastánce svobodného trhu, ale zúčastnění politici vesměs tuto změnu bagatelizovali.
Institucionální změny - Prezident Evropské unie bude volen na dva a půl roku místo současného půlročního rotujícího předsednictví. Ministr zahraničí EU se bude nazývat vysoký představitel pro zahraniční a bezpečnostní politiku.
Hlasování - Do roku 2014 bude platit hlasovací uspořádání podle smlouvy z roku 2000 z Nice, které je velmi výhodné pro menší státy unie. Potom bude platit systém dvojí většiny předpokládaný v euroústavě (vyžaduje souhlas 55 procent členských států, které zároveň představují 65 procent obyvatel EU). Do roku 2017 budou státy mít na výběr ze dvou možností hlasování.
Občanská práva - Podle dohody nadále platí právní závaznost Charty základních práv EU pro všechny členské státy až na Británii. Ta si vymohla výjimku, že dokument nesmí zasahovat do jejího práva.
Národní parlamenty - Návrh počítá s posílením role národních parlamentů, což prosazovali zejména Nizozemci. Parlamenty mohou zvrátit návrhy Evropské komise, které by výrazně zasahovaly do národních kompetencí. Musí se jich na tom shodnout 55 procent.
ČTK
Za průlomové považuje výkonná rada nejsilnější vládní strany úplné opuštění konceptu takzvané euroústavy, zachování stávajícího systému hlasování v Evropské radě, posílení kontrolní role národních parlamentů a umožnění zpětného přenosu kompetencí na úroveň národních států.