Zatím stále platí čtvrteční slova Angely Merkelové: "Nemáme žádné výstupy, žádné výsledky, které bychom mohly odhlásit."

"Nevíme, jak to dopadne, ale je možnost, aby summit skončil úspěchem. Dohoda ale ještě není na dohled," řekl český vicepremiér Alexandr Vondra po dopolední sérii dvoustranných schůzek. Německá kancléřka Angela Merkelová, která dvakrát jednala s polským prezidentem Lechem Kaczyńským, chce večer předložit nové kompromisní návrhy.

Francie nabídla Polákům kompromis

Podle europoslance Jo Leinena při schůzce Sarkozyho, Merkelové a polského prezidenta Lecha Kaczyńského padl návrh prodloužit platnost současného hlasovacího systému z Nice do roku 2014 a zároveň Polsku a Španělsku přisoudit několik dodatečných poslaneckých míst v Evropském parlamentu.

Mluvčí francouzského prezidenta Sarkozyho oznámil, že dohoda je nadosah a mohla být uzavřena "ještě dnes". Polská delegace ovšem oznámila, že zatím žádná dohoda není: "Jdeme do dalšího mnohostranného jednání s Francouzi a s Němci."

Poláci tvrdě požadují, aby menší národy měly více hlasů, v čemž je částečně podporuje i Praha. Svůj požadavek obhajovali tvrzením, že kdyby nacisti nevyvraždili tolik Poláků, byl by jejich národ početnější. [celá zpráva] Jeden z polských mluvčí dokonce hovořil o možném odložení schválení nové smlouvy na rok 2020 místo v roce 2009.

Polsko má podle nynějšího systému hlasování v Radě EU relativně velkou váhu, ale podle nového systému dvojí většiny, kdy je nezbytný souhlas 55 procent členských států, které by představovaly aspoň 65 procent obyvatel EU, by na významu ztratilo.

Spor o volný trh

Francie prosadila, aby případná dohoda o nové unijní smlouvě neobsahovala mezi základními cíli unie "vnitřní trh, kde soutěž je volná a nezkreslená ", ale jen "vnitřní trh".

Takováto formulace, kterou francouzský prezident Nicolas Sarkozy prosadil po jednání s Merkelovou, vadí zastáncům volného trhu a podkopává základní princip společného trhu. Ani Česká republika není s takovým vývojem podle Vondry spokojena. Evropská komise, která by tak byla oslabena v boji s protekcionismem, již své námitky dala najevo.

Byli bychom rádi, kdyby tam ta pasáž byla, prohlásil Vondra. Připustil ale, že není jasné, jaký skutečný význam bude mít vypuštění této zmínky. Otázkou je, zda to tam být musí, protože o volné konkurenci se mluví v řadě dalších dokumentů, dodal.

Mezi cíli EU naopak zůstala "plná zaměstnanost a sociální pokrok".  Další změnu v ekonomické politice EU by mohl znamenat francouzský a nizozemský požadavek vyjmout "služby veřejného zájmu" z pravidel volného vnitřního trhu.

Britské požadavky

Britský premiér Tony Blair zase vytýčil červené linie, za něž neustoupí. Mezi jiným trvá na tom, aby zahraniční politiku, právo a domácí záležitosti dělaly státy nezávisle na Bruselu.

Británie částečně uspěla, EU nebude mít svého ministra zahraničních věcí, s nímž počítala odmítnutá euroústava. Unii bude nadále reprezentovat vysoký představitel EU pro zahraniční a bezpečnostní politiku, uvedl Alexandr Vondra.