Článek
Berlínské předsednictví vychází při přípravě smlouvy z ústavy EU, kterou v roce 2005 zamítli v referendech Francouzi [celá zpráva] a Nizozemci. [celá zpráva] Návrh počítá s vypuštěním některých částí nepřijaté ústavní smlouvy.
Proti návrhu Berlína se nejhlasitěji ozvala Varšava. Německý návrh reforem totiž předpokládá, že se bude hlasovat "dvojí většinou" - návrh projde, pokud pro něj bude 55 procent členských států a současně 65 procent obyvatel EU. Podle Varšavy systém nahrává velkým členským státům a Polsko proto požaduje změnu hlasování v unii. Podporuje ji v tom zejména česká a rakouská vláda, ty ale naznačily, že práva veta narozdíl od Polska nevyužijí. [celá zpráva]
Polská televize TVN 24 navíc ve čtvrtek upozornila, že Varšavě se prý nezamlouvá ani to, že předsedající Německo chce do smlouvy převzít i preambuli euroústavy, odvolávající se na evropskou kulturu, náboženství a humanismus bez zmínky o křesťanství.
Další zemí, jež má k německému návrhu smlouvy námitky, je Velká Británie. Londýnu se nelíbí německý plán učinit evropskou Chartu o základních právech právně závaznou. Spojené království se obává, že by tak Evropský soudní dvůr dostal oprávnění zasahovat zejména do britského pracovního práva.
Sjezdu předcházela horečná jednání
Představitelé členských zemí přesto prohlašují, že věří v kompromis. "Uvědomujeme si, že nemůžeme zastavit proces (reforem). Bylo by to příliš riskantní pro budoucnost. Chceme jen, aby se tak stalo co možná nejlepším způsobem pro EU a Polsko," řekl polský premiér Jaroslaw Kaczyński.
Ve Varšavě před zahájením summitu jednal s polskou stranou český vicepremiér Alexandr Vondra. Ve sporné otázce hlasování se ČR staví na stranu Polska. Podle Prahy by údajně měla být při hlasování v EU zachována většina členských států, ale zmírněna by byla většina obyvatel z 65 na 62 procent. Současně by ale blokující menšinu (tedy 38 procent obyvatel) muselo tvořit aspoň pět států namísto nynějších čtyř.
Ve čtvrtek dopoledne společně jednali také Němci a Britové. Britský premiér Tony Blair a jeho budoucí nástupce Gordon Brown hovořili telefonicky s německou kancléřkou Angelou Merkelovou. Britové, kteří kritizují předsednické Německo za to, že summitu nepředcházelo důkladnější vyjednávání stran, znovu zdůraznili odhodlání přijetí smlouvy vetovat, bude-li ohroženo právo Británie rozhodovat o vlastní zahraniční politice, zákonech, daních a jurisdikci. Německo Británii ujištuje, že nic z toho jí nehrozí.