Revoluce v policejní spolupráci má ale omezení. Čeští kriminalisté při hledání pachatele budou moci porovnávat vzorek DNA či otisky prstů podezřelého například se záznamy kolegů v Belgii, ale nebudou mít přímý přístup k informacím o jednotlivých osobách. Bude-li však jejich vzorek stejný jako ten v databázi sousedního státu, mohou požádat o zpřístupnění dalších informací.

Dopady výměny informací by mohly být dalekosáhlé. Někteří si od ní dokonce slibují rozuzlení některých starých nevyřešených případů. Na Slovensku se podobná praxe osvědčila, když si slovenští policisté před časem začali vyměňovat informace s rakouskými kolegy. "Podařilo se tak odhalit mnoho starých případů. Bylo to několik trestných činů. Díky tomu bylo možné tyto případy posunout dále," potvrdil slovenský ministr vnitra Robert Kaliňák.

Větší efektivitu do pátrání po pachatelích trestných činů by mělo přinést i rozšíření pravomocí policejních složek jednotlivých členských států, které se nyní budou moci pohybovat i za hranicemi. I zde platí omezení. Kriminalisté sice budou moci operovat za hranicemi svého státu ve své národní uniformě a se svými zbraněmi, ale pouze po boku zahraničních kolegů.

Prümskou smlouvu původně podepsalo v roce 2005 pouze sedm států (Rakousko, Belgie, Francie, Německo, Lucembursko, Nizozemsko a Španělsko), německé předsednictví EU se však rozhodlo její principy převést i do evropské legislativy, a to navzdory nemalému odporu některých států a hlavně některých europoslanců, kteří však mají v této věci pouze poradní právo.