Snížena bude i hranice pasivního volebního práva, voleni budou moci být už 18letí, ne až 19letí. Usnadněno bude korespondenční hlasování ze zahraničí. Korespondenčně bude možné volit i v samotném Rakousku Volební období parlamentu bude prodlouženo ze čtyř na pět let.

Nový zákon, na němž se shodla v polovině března nynější vláda velké koalice sociálních demokratů (SPÖ) a lidovců (ÖVP), prošel bez problémů. Proti se postavili jen poslanci krajně pravicové strany svobodných (FPÖ). Pro snížení věkové hranice byli i Zelení, kteří ale chtěli zkrátit volební období a umožnit hlasování i cizincům. Tento návrh však byl odložen.  

Šestnáctiletí už mohli volit na místní úrovni

V Rakousku je již nyní ve třech z devíti spolkových zemí zavedeno volební právo pro šestnáctileté, ale jen na zemské úrovni. V pěti zemích se pak mohou šestnáctiletí účastnit obecních voleb. Rozšíření tohoto práva i na celostátní parlamentní volby je evropským primátem. Vzhledem k neustálému stárnutí voličské základny je nové opatření považováno za určitou kompenzaci tohoto trendu.

Podle odborníků však tato změna nepřinese žádné zásadní změny volebních výsledků. Celkový počet oprávněných voličů se tím zvýší jen o 2,2 procenta.

Největší diskuse na politické scéně vyvolalo prodloužení volebního období parlamentu. Kritikové namítají, že vláda si tak zajišťuje o rok delší úřadování a právo voličů na změnu vlády je tak omezeno. Vláda poukazuje na finanční úspory, plynoucí z méně častého pořádání voleb, a na zvýšení efektivnosti vlády, které bude u moci o rok déle a nebude se tak často soustředit na volební boj, sestavování nové vlády a její zapracovávání.