"Chceme dosáhnout toho, aby sudetští Němci mohli být stejně jako oběti komunismu rehabilitováni a případně také mohli získat zpátky majetek, pokud se neprovinili proti československému státu," vysvětlil Gertner smysl stížnosti u OSN. "Soudíme, že nelze někoho pronásledovat jen z toho důvodu, že je Němec."

Sedmačtyřicet osob je podle Gertnera částí asi dvojnásobně větší skupiny, která se už před časem u Evropského soudu pro lidská práva marně pokusila domoci rozhodnutí, aby jim Česko nahradilo konfiskovaný majetek. Soud ve Štrasburku, který je institucí Rady Evropy, v roce 2005 stížnost odmítl. [celá zpráva] Stěžovatelé podle usnesení nevyčerpali právní prostředky, jež měli v Česku, a nevznesli tam své restituční nároky.

Vysídlení Němci se obvykle na české soudy neobracejí. Považují to většinou za zbytečné, neboť na tuto skupinu konfiskovaných se v ČR restituční opatření nevztahují.

Zatímco se dřívější stížnost ve Štrasburku soustředila na uhrazení zabaveného majetku, nyní je podle Gertnera záměrem jeho případné navrácení. Advokát soudí, že by nejnovější nárok neměl vést k nějakému vzájemnému nepřátelství. Lidí, kteří by měli zájem se opět v Česku usadit, nakládat tam s bývalým majetkem a investovat, je podle něj už velmi málo. Restituci prý už ani hodně lidí nechce. 

Z českých zemí bylo po válce odsunuto kolem tří miliónů Němců.