Zatímco podle smlouvy z Nice z roku 2000 jsou hlasy rozděleny víceméně podle počtu obyvatel, návrh euroústavy, jejíž schvalování předloni ztroskotalo na referendech ve Francii a Nizozemsku, by podle Prahy a Varšavy oslabil postavení Polska, a posílil velké země. Nynější iniciativy Varšavy jsou podle ČR spravedlivější z hlediska vyváženosti v EU a také pro Česko by byly výhodnější."Je otázkou, do jaké míry se to podaří," říká Vondra.

Němečtí politikové na návrh zatím reagují spíše odmítavě v obavách, že nebude snadná dohoda, když se již dříve stanovené hlasovací poměry začnou měnit. Vondra však připomíná, že hlasování se dohodlo pro euroústavu, která má řadu odpůrců a o níž se už ví, že nově připravovaná smlouva o fungování EU rozšířené na 27 členů nebude mít ústavní charakter a že bude jednodušší.

Kompetence zpět národním parlamentům

Vondra zároveň potvrdil český zájem o vracení kompetencí národním parlamentům z evropské úrovně, pokud se ukáže, že výkon některých pravomocí ve členských státech je efektivnější. Čeští vyjednavači by chtěli stanovit jasný mechanismus, jakým by k posunu kompetencí směrem nahoru i dolů docházelo. Na rozdíl od hlasovacích poměrů se návrh Prahy setkal v Berlíně s pozitivním ohlasem.

Česko také přišlo s iniciativou "červené karty" národních parlamentům vůči konkrétním návrhům. Pokud by určitý počet národních parlamentů zablokoval nařízení z Bruselu, nevstoupila by taková norma v platnost. Podobný postup by uvítali i politici z Polska, Nizozemska či Velké Británie.

Itálie hrozí dvourychlostní Evropou

Právě tyto země patří k největším kritikům euroústavy, kterou smetla referenda ve Francii a Nizozemsku. Osmnáct států EU ale text schválilo a italský premiér Romano Prodi proto v úterý oprášil návrh dvourychlostní Evropy. "Nemusíme všichni postupovat stejným tempem, to někdy nejde," prohlásil bývalý šéf Evropské komise před poslanci europarlamentu.

Itálie bude podporovat "dvourychlostní" Evropu, pokud se členské země nedohodnou na akceptovatelném kompromisu při jednání o nové ústavní smlouvě, řekl Prodi. Nejsme však pro kompromis za každou cenu a pokud nás kompromis nepřesvědčí, nepřijmeme ho, prohlásil předseda italské vlády.

Itálie je proti tomu, aby bylo omezeno plánované rozšíření hlasování kvalifikovanou většinou, aby byla zrušena funkce evropského ministra zahraničí nebo stálého prezidenta unie. Většinu těchto požadavků vznáší v různé podobě vlády Británie, České republiky, Polska a Nizozemska, které jsou nejhlasitějšími odpůrci euroústavy odmítnuté v roce 2005 v referendech ve Francii a Nizozemsku.