Ve Varšavě stejně jako v ČR vede jednání za USA zvláštní emisar ministerstva zahraničí pro politické a vojenské záležitosti Robert Loftis. V Praze se dohodlo, že postavení vojáků bude vyplývat z dohody SOFA NATO, která upravuje právní postavení vojáků NATO z jedné členské země, kteří slouží v další členské zemi. Pokud spáchají zločin vůči místním obyvatelům, podléhají místní jurisdikci. [celý článek]

Na politické úrovni budou polsko-americké rozhovory pokračovat 23. a 24. května. Polská ministryně zahraničí Anna Fotygová informovala, že premiér Jaroslaw Kaczyňski již svolal vyjednávací tým a podepsal příslušný pokyn, který umožňuje zahájit vlastní jednání.

Rozhodnutí je na ČR, říká Schwarzenberg

Podle českého ministra zahraničí Karla Schwarzenberga většina členů NATO vnímá kladně americký projekt postavit část systému protiraketové obrany v ČR a Polsku Uvedl to v rozhovoru, který v pondělí  otiskl německý list Passauer Neue Presse. "Diskuse minulých týdnů ale ukázaly, že převážná část členů NATO se dívá na projekt pozitivně. Myslím, že nakonec dospějeme k dobrému výsledku," řekl ministr.

Zdůraznil ale, že i v případě výhrad, je konečné rozhodnutí na Praze. "Přimlouváme se za integraci raketového štítu do NATO, pokud to je možné. Česko je připraveno k diskusím a bude otevřeně hovořit se všemi partnery v NATO a vysvětlovat všechny aspekty," řekl Schwarzenberg. "Jasné je však jedno: konečné rozhodnutí je na nás," uvedl ministr.

Ruský odpor k antiraketám považuje spíše za "kampaň" a "vítanou příležitost k podtržení vlastních velmocenských nároků". Schwarzenberg upozornil, že je třeba dávat pozor, aby ruská "kampaň" nepřerostla ve skutečné ohrožení vztahů mezi Západem a Ruskem.

USA uklidňují Moskvu

Do Moskvy přijela v pondělí americká ministryně zahraničí Condoleezza Riceová, která se snaží otupit ostří vzájemného napětí vyvolaného americkým plánem rozmístit část systému americké protiraketové obrany v Polsku a v České republice.

Ještě před přistáním popřela, že by mezi Ruskem a USA vypukla nová studená válka. "Nepoužívám termíny jako 'nová studená válka'," zdůraznila americká diplomatka, která se má v úterý sejít se svým ruským protějškem Sergejem Lavrovem i s ruským prezidentem Vladimirem Putinem."Myslím si že tyto paralely nemají žádný reálný podklad," uvedla Riceová, i když připustila, že vztahy mezi USA a Ruskem nezažívají snadné časy.

Nespokojené Rusko

"Rusko není přesvědčeno americkým ujišťováním, že základny protiraketové obrany v Evropě nejsou namířeny proti němu," poznamenal v pondělí šéf severoamerického odboru ruského ministerstva zahraničí Igor Neverov, který opět zkritizoval americkou politiku jedné světové velmoci. "Při rusko-amerických kontaktech na nejrůznějších úrovních otevřeně hovoříme o našem nesouhlasu s kroky USA na mezinárodním poli, protože objektivně vidíme, že působí komplikace pro mezinárodní bezpečnost a stabilitu," prohlásil Neverov.

Rusko už odmítlo nabídku USA podílet se na projektu. Případná spolupráce v této oblasti musí být podle něj rovnoprávná a musí pomáhat rovnováze sil mezi Ruskem a USA, uvedla Moskva.

Moskva je však pobouřena nejen chystaným rozmístěním amerických antiraket v Polsku, což vnímá jako součást rozšiřování aliance na východ ke svým hranicím, ale také jí vadí americký návrh na vyhlášení omezené nezávislosti Kosova, který Washington v pátek předložil Radě bezpečnosti.