Článek
Estonská velvyslankyně Marina Kaljurandová sdělila, že členové ruské mládežnické organizace Naši se pokusili přerušit její tiskovou konferenci v moskevském tiskovém středisku, kam ji bránili vstoupit. Mladí Rusové ji napadli se slovy "fašistické Estonsko". Její osobní strážci museli proti třicítce rozhněvaných Rusů použít slzný plyn. Zasáhla i moskevská policie, která se střetla s aktivisty před estonským velvyslanectvím. Zatkli jednu osobu ze skupiny, jež bránila diplomatům do budovy vstoupit, nebo ji opustit.
"Konzulát byl uzavřen a my nebudeme dávat víza do té doby, dokud se situace kolem velvyslanectví neuklidní," sdělila Kaljurandová. Protest podalo také Švédko, protože demonstranti poškodili i vůz švédského velvyslance.
Evropská komise již tvrdě upozornila ruské úřady, aby zajistily uplatnění vídeňské konvence pro diplomatické vztahy. Napadání ambasád a diplomatů je s nimi v rozporu.
Rusům vadí odstranění pomníku rudoarmějcům
Zostření vztahů mezi Estonskem a Ruskem začalo minulý týden, když se Estonsko rozhodlo z centra Tallinu odstranit pomník rudoarmějcům a přemístilo ho spolu s ostatky čtrnácti sovětských vojáků na místní hřbitov. Při protestech rusky mluvící mládeže bylo v Tallinu zraněno 153 lidí. Jeden člověk byl ubodán. [celá zpráva]
Napětí se eskaluje před 9. květnem, kdy Rusko slaví Den vítězství nad nacistickým Německem. Moskevský starosta Jurij Lužkov na prvomájových oslavách vyzval, k "bojkotu všeho, co je spojeno s Estonskem". Podle něj byl památník odstraněn "tím nejbarbarštějším způsobem".
Pro mnohé Estonce však spíše symbolizovalo sovětskou okupaci. Estonsko, které získalo v roce 1918 samostatnost, bylo k SSSR násilně připojeno v roce 1940 po vymezení zón zájmů mezi Moskvou a Berlínem. V letech 1941 až 1944 bylo okupováno Němci. Nezávislost získalo po rozpadu SSSR v roce 1991.