Vláda bude usilovat o to, aby na středeční novou volbu prezidenta do parlamentu přišlo 367, tedy dvě třetiny poslanců. Jen s takovým počtem zákonodárců je volba platná.

Opoziční poslanci totiž páteční volbu prezidenta bojkotovali a do sněmovny se nedostavili. Hlasování následně napadli u ústavní soudu s tím, že se ho zúčastnilo jen 361 z nich, a bylo proto neústavní.

Opozice: bráníme sekulární stát

Opozice se podle svých vyjádření snaží zabránit tomu, aby křeslo prezidenta získal kandidát vlády a nejdůležitější funkce v zemi ovládl proislámský tábor. To by podle nich mohlo ohrozit světský charakter státu.

Vláda je nyní ochotna přistoupit na předčasné parlamentní volby za podmínky, že sněmovna odsouhlasí, aby se minimální věk pro poslance snížil na 25 let z dosavadních 30. Strana spravedlnosti a rozvoje premiéra Recepa Tayyipa Erdogana si dělá naděje, že tak získá sympatie voličů.

Nové volby by podle agentury Reuters uvítaly především obchodní a finanční kruhy, protože doufají, že tržně orientovaná Erdoganova strana v parlamentu získá výraznou většinu a bude prosazovat reformy.

Předčasné volby by mohly zmírnit napětí

Předčasné parlamentní volby by podle mnohých mohly zmírnit napětí mezi vládním proislámským táborem a stoupenci důsledné odluky státu a církve. V neděli se v Istanbulu konalo až milionové shromáždění zastánců sekularizace, ke kterým patří i vlivná turecká armáda.

Její vysoce postavení činitelé minulý týden upozornili, že vývoj v zemi sledují se znepokojením a že jsou případně připraveni zasáhnout. To vyvolalo ostré reakce nejen vlády, ale i Evropské unie, s níž Turecko vede přístupová jednání.

Armáda v Turecku se v posledních 50 letech nejméně čtyřikrát zasadila o pád vlády. Naposledy to bylo v roce 1997, kdy zakročila proti kabinetu, jehož ministrem byl i Gül.

Nejistota na politické scéně se již v pondělí odrazila na vývoji kurzu místní měny. Turecká lira i index istanbulské burzy se propadly o několik procent. V úterý propad turecké liry pokračoval.