Prezident válečného Slovenského štátu zatáhl zemi do druhé světové války, pozval německé jednotky, aby potlačili Slovenské národní povstání a dal vyvézt přes 70 tisíc Židů do koncentračních táborů. Za každého z nich Slovensko zaplatilo Německu 500 říšských marek. Část Slováků ho však nadále považuje za otce národa, který stál v čele prvního samostatného státu. 

Tiso vzbuzuje dodnes kontroverze u slovenské veřejnosti i mezi politiky. V posledním období se o rozruch postaral arcibiskup Ján Sokol, který označil období válečného Slovenského štátu za období blahobytu. [celá zpráva] Podobný názor zastávají i některé krajně pravicové a nacionalistické organizace, které vyzdvihují Tisovy zásluhy o vytvoření prvního samostatného slovenského státu.

Naopak premiér Robert Fico zaujal jasný postoj, když odsoudil Tisův totalitní režim. Jako vůbec první slovenský premiér se loni zúčastnil pietního shromáždění v obcích Kľak a Ostrý Grúň. Právě obyvatelé těchto obcí byli po potlačení Slovenského národního povstání vyvražděni.    

Příznivci odhalili kámen nad hrobem, v němž Tiso možná není

Tisovi příznivci si ve středu u bratislavského Justičního paláce připomněli 60. výročí jeho popravy a vzápětí na Martinském hřbitově odhalili nový náhrobní kámen na údajném Tisově hrobě.

Ředitel pohřebnictví Mariannum, Miloslav Hrádek ale tvrdí, že se v hrobě Tisovy ostatky nenacházejí. Podle něj bylo začátkem 70tých let v rámci tajné operace bezpečnostních složek bývalého Československa tělo vykopáno a zpopelněno v brněnském krematoriu, popel pak rozsypali.

Zda je v hrobě opravdu pohřbený prezident Slovenského štátu, má brzy určit analýza DNA z kostí, které tam byly vykopány v březnu.     

Milost nedostal

Proces s Tisem byla výjimečná událost. V katolické zemi soudili katolického kněze, který byl jistý čas hlavou státu. Pozorovatelé předpokládali, že Tiso bude odsouzený k smrti, ale dostane milost. V opačném případě se očekávaly masové protesty. Jeho žádost o milost ale odmítla československá vláda i prezident Edvard Beneš.

Generál Anton Rašla (95) je posledním žijícím aktérem procesu s Tisem. "Tiso nic nepřiznal a ničeho nelitoval. Proto jsem nenašel žádnou polehčující okolnost a navrhl jsem trest smrti," uvedl Rašla. Přiznal, že tehdejší Národní soud v roce 1947 byl vlastně revolučním tribunálem pro zúčtování s představiteli fašistického režimu. "Proces byl pokračováním a symbolickým završením Slovenského národního povstání," dodal.  Za svou roli v procesu ještě i dnes dostává výhrůžné anonymní dopisy od obdivovatelů Tisa.