"Podle mého se 27. května žádné volby neuskuteční, protože je to technicky nemožné," uvedl předseda moskevského Institutu národní strategie Stanislav Belkovskij. Stejná slova volil i proruský premiér Viktor Janukovyč: "Je technicky a prakticky nemožné zorganizovat hlasování do dvou měsíců." Zdůraznil, že prezidentský dekret musí být pozastaven na dobu, než ústavní soud posoudí jeho právoplatnost a ujistil, že se nových voleb nebojí: "Vyhráli bychom je."

Oba protivníci, prezident Viktor Juščenko, který nechal rozpustit parlament, [celá zpráva] i premiér Viktor Janukovyč, už oznámili, že se budou řídit rozhodnutím ukrajinského ústavního soudu. "Přijmeme jakékoli rozhodnutí ústavního soudu, to je také postoj prezidenta," řekl Janukovyč ve Štrasburku.

Ukrajinský premiér ale sdělil, že pokud ústavní soud neuzná zákonnost jeho dekretu o rozpuštění parlamentu a vypsání předčasných voleb, ponese následky: "Bude to mít pro něho nepříznivé důsledky. Jedním z řešení bude zahájení procesu vedoucího k jeho sesazení."

V projevu v Parlamentním shromáždění Rady Evropy označil situaci na Ukrajině za dramatickou a varoval, že zemi mohou hrozit strašné následky, včetně "nebezpečného konfliktu a hluboké ekonomické krize", pokud bude nynější krizový stav přetrvávat. Ujistil, že dává přednost řešení konfliktu u jednacího stolu. Podtrhlo, že za jeho vlády ekonomika země rostla.

Situaci může zkomplikovat bývalá Juščenkova spolupracovnice Julija Tymošenková, která také zastává prozápadní kurz. Podle ní se není možné řídit rozhodnutím ústavního soudu a rozhodnout by měl ukrajinský lid: "Ústavní soud nemůže být při daném složení arbitrem." Narážela na to, že z 18 soudců jich šest jmenuje prezident, šest premiér a šest svaz soudců.