V dokumentech z doby od července 2000 do října 2001 o rozsahu 328 stran se již osm měsíců před leteckými útoky na americké půdě objevuje jeden nadepsaný Projekt únosu letadla islámskými radikály. V dalších jsou pak podrobnosti. Ty například zmiňují jednání Usámy bin Ládina s představiteli Tálibánu na toto téma z počátku roku 2000, provizorní úmysl teroristů unést letadlo z Frankfurtu do USA nebo jejich původní seznam sedmi společností, která by připadala v úvahu.

Zprávy o těchto hrozbách byly předány americké tajné službě CIA, nejprve jejímu pařížskému šéfovi Billu Murrayovi.

Tehdejší šéf kabinetu DGSE Pierre-Antoine Lorenzi ale listu řekl, že před 11. zářím 2001 neměla slova "únos letadla" stejný význam jako potom - předtím šlo prostě o to, unést letadlo a přinutit ho někde k přistání. To podle listu pomůže pochopit, proč varování z 5. ledna 2001 nevyvolalo u adresátů žádnou reakci.

Informace poskytli především uzbečtí špióni

DGSE se podle listu ve svém zpravodajství opírala především o uzbecké špióny, kteří z pověření šéfa jednoho z hlavních afghánských znepřátelených klanů Rašída Dóstuma pronikli do jedné uzbecké organizace spojené s bin Ládinem.

Le Monde se zmiňuje také o finančním zázemí bin Ládina. Ve zprávách DGSE je zmiňován například převod 4,5 miliónu dolarů na bin Ládinovo konto od islámské charitativní organizace IIRO, jež je považována za politický nástroj saúdských ulemů. Bin Ládin prý také kontroluje jeden hotel k posvátném městě Mekce. Podle DGSE je prý také nepravděpodobné, že s Usámou bin Ládin zcela zpřetrhala styky jeho rodina, byť se ho veřejně zřekla.