Obyvatele ČR znejisťuje především budoucí odchod do penze, protože nevědí, s jakou výší důchodu mohou počítat. Starosti jim dělá také hrozba nezaměstnanosti a dostupnost zdravotní péče. Také patří k největším kritikům politiky a institucí vůbec, když tři čtvrtiny obyvatel nevěří žádné. Ostatně institucím nevěří většina Evropy.

Češi mají navíc tendenci věřit, že jejich život se v brzké budoucnosti vůbec nezmění. S takovými výhledy však za Evropou nezaostáváme - jen 17 procent obyvatel EU si totiž myslí, že jejich děti budou mít jednodušší život než oni sami.

Pro štěstí si zajeďte do Dánska

"Velmi šťastná" je podle průzkumu, v němž odpovídalo přes 26 000 lidí, téměř polovina Dánů a Irů, celkově pak čtvrtina obyvatel unie. Šťastné období ale zažívá jen 16 procent Čechů a deset procent Slováků.

Pro pocity štěstí a spokojenosti je pro Evropany důležité hlavně zdraví, rodina a přátelé. Nejméně podstatná je naopak politika, kterou za důležitou nepovažuje skoro polovina lidí. Ještě méně podle průzkumu politika ovlivňuje občany Česka - důležitá je jen podle čtvrtiny oslovených.

Zdrojem největší nejistoty je pro dnešní obyvatele EU hrozba nezaměstnanosti, stoupající životní náklady a budoucí život na penzi. Asi třetině Čechů dělá vrásky na čele dostupnost zdravotní péče a také výše důchodu, naopak je téměř neznepokojuje třeba ekonomický růst nebo péče o stárnoucí a hendikepované občany.

Co se týče budoucnosti, převládá v Evropě mírný optimismus: třetina lidí počítá s tím, že směr jejich života v příštím roce nabere pozitivní obrat. Ale i tady existují výjimky - nejčerněji vidí budoucnost v osobním životě, v práci i v ekonomické situaci Maďaři.