Tiskové agentury ještě během čtení rozsudku informovaly o tom, že haagský tribunál žalobu uznal, a Srbsko je tudíž vinno. Později informaci změnily s tím, že tribunál ve skutečnosti Srbsko očistil.

Podle žaloby bělehradská vláda tehdejšího prezidenta Slobodana Miloševiče v rámci své kampaně za vytvoření "Velkého Srbska" podněcovala a zbraněmi a finančně podporovala bosenské Srby k etnické genocidě vůči bosenským Muslimům. Soud měl rozhodnout, zda je Srbsko zodpovědné za vraždění, mučení, znásilňování a vyhánění bosenských Muslimů v letech 1992 - 1995.

Srbsko tvrdí, že akce vedly srbské polovojenské skupiny, a že šlo o konflikt mezi etnickými skupinami. Neexistoval prý záměrný plán vlády zničit celé etnikum.

Válečný konflikt, v němž v letech 1992 - 1995 zahynulo více než 100 000 lidí, způsobil rozpad bývalé Jugoslávie. Bosenští Muslimové a Chorvati požadovali nezávislost na Bělehradu, s čímž nesouhlasili bosenští Srbové.

Bosna předložila svou žalobu v roce 1993. Mezinárodní trestní tribunál pro bývalou Jugoslávii označil za genocidu jeden z útoků na bosenské Muslimy - masakr ve Srebrenici v roce 1995. V souvislosti se srebrenickým krveprolitím byli haagským tribunálem odsouzeni dva srbští vojenští velitelé, Radko Mladič a Radovan Karadžič. Oba odsouzení se ukrývají na neznámém místě. Před mezinárodním soudem stanul také bývalý jugoslávský prezident Miloševič, který ale v loni v březnu zemřel v haagském vězení jen pár týdnů před ukončením jeho čtyřletého procesu.