Obviněním z příprav a vykonání teroristických útoků čelí u Národního soudu s dvaceti arabskými muži převážně marockého původu také devět Španělů. Ti měli rovněž skupině islámských radikálů poskytnout výbušniny.

Dalších 11 mužů, kteří se na útoku také podíleli, budou ovšem na přelíčení chybět: sedm údajných vůdců se odpálilo, když jim do bytu vnikla policie, další tři vyšetřovatelům stále unikají a jeden údajně zemřel při sebevražedném útoku v Iráku.

Jako první byl ve čtvrtek vyslechnut Rubáí Usmán Sajjid Ahmad, jenž se v telefonních rozhovorech, které v jeho bytě v italském Milánu odposlouchávaly italské tajné služby, chlubil, že byl mozkem atentátů.

"Neuznávám žádné z obvinění," prohlásil Ahmad arabsky a dodal, že na otázky soudu nehodlá odpovídat. Rubáí Usmán Sajjid Ahmad, který může být odsouzen téměř na 40 000 let, se chlubil, že byl mozkem atentátů v telefonních rozhovorech, které v jeho bytě v italském Milánu odposlouchávaly italské tajné služby.

Útoky z 11. září 2004 byly nejkrvavějším atentátem spáchaným v Evropě od útoku na letadlo společnosti PanAm nad skotským Lockerbie v prosinci 1988, při němž zahynulo 270 lidí, a ve světě od teroristických útoků z 11. září 2001 ve Spojených státech.

Teroristé jsou ve Španělsku stále aktivní

Francouzský list Le Monde ve čtvrtek napsal, že teroristická organizace al-Kajdá je na španělském území stále aktivní a Španělsko je pro ni stále cílem. Deník cituje španělského experta na terorismus Fernanda Reinarese.

"Dnes je Španělsko pro al.Kájdu ještě více cílem než před třemi lety," zdůraznil bývalý poradce ministra vnitra pro otázky mezinárodního terorismu.

Španělé odešli z Iráku, ale ne z Afghánistánu a Libanonu

Ačkoliv Španělsko po atentátech stáhlo své vojáky z Iráku, nadále se vojensky angažuje v Afghánistánu a v Libanonu. V červnu a pak v září vyzval druhý nejvýznamnější představitel teroristické sítě al-Kajdá Ajmán Zavahrí muslimy k boji proti zahraničním jednotkám v těchto zemích.

Ve Velké Británii pochází hrozba přímo od al-Kajdá, zatímco ve Španělsku jde přes skupiny, které jsou na ni napojeny, jako je GSPC a GICM, uvedl Reinares.

Ve Španělsku působí Marocká islámská bojující skupina (GICM) a Salafistická skupina pro kázání a boj (GSPC) z Alžírska. Počátkem února byl v katalánském městě Reus zatčen Maročan Barak Džafarí, který je podezřelý z příslušnosti ke GSPC a z toho, že vysílal radikální muslimy do Iráku. Podle katalánského tisku Džafarí naverboval už 32 lidí. Marocká policie jej podezírá, že stojí za několika atentáty, mimo jiné i za sebevražednými útoky v marockém letovisku Casablanca z května 2003.