Článek
"Lidé se vyslovili jasně," reagoval v televizním projevu portugalský premiér José Sócrates, který už předem slíbil, že parlament zákon o potratech zmírní, pokud se pro to v referendu vysloví většina voličů. Portugalci už o podobném návrhu hlasovali v roce 1998, ale tehdy schválení ztroskotalo právě na nedostatečné účasti. Nový návrh předpokládá, že žena by mohla svobodně rozhodnout o potratu do 10. týdne těhotenství.
K volebním urnám se podle oficiálních výsledků dostavilo v neděli 43,61 procenta z devíti miliónů oprávněných voličů, takže účast nedosáhla požadované nadpoloviční většiny. Pro uzákonění potratů se ale vyslovilo 59,25 procenta hlasujících, proti 40,75 procenta.
Portugalský premiér José Sócrates zastává názor, že je mimo jiné zapotřebí skoncovat s nelegálními potraty, jichž je v zemi každoročně provedeno kolem 20 000. Mnoho žen také cestuje kvůli zákroku do Španělska. Na 10 000 žen je pak ročně hospitalizováno se zdravotními komplikacemi, neboť podstupují potrat v nehygienických podmínkách.
S legalizací potratů nesouhlasí katolická církev
Během kampaně katolická církev tvrdě vystupovala proti jakékoli úpravě stávajícího zákona, který odsuzuje až ke tříletému vězení nejen ženy podstoupivší potrat, pokud nebyly znásilněny, jejich zdraví není ohroženo nebo pokud není deformovaný jejich plod, ale i asistujícího lékaře. I tyto interrupce však směly být prováděny jen do 12. týdne těhotenství.
Tvrdší potratové zákony než Portugalsko má v Evropě už jen Malta, která trestá interrupci, ať jsou důvody jakékoli, a Irsko s Polskem, které ji připouštějí pouze v případě znásilnění, incestu či ohrožení života matky.
Nejliberálnější přístup k této otázce v rámci Evropské unie mají severské země a také země střední a východní Evropy včetně České republiky, kde je interrupce možná na žádost ženy do dvanáctého týdne těhotenství. Jako první legalizovalo za jistých okolností potraty Švédsko, a to už v roce 1938, následovalo Finsko v polovině 20. století.
