"Považuji ho za zrádce, neboť zradil to, co je každému agentu nejvíce posvátné - jeho operační zdroje. Tyto se na mě obrátily se stížností a s žádostí o radu, protože byly odhaleny členy britské rozvědky," řekl Gusak. Podle něj byli agenti Litviněnkovým postupem rozzuřeni a chtěli se mu pomstít.

Alexandr Gusak byl Litviněnkův velitel v úřadu Federální bezpečnostní služby, nástupkyni sovětské KGB. Gusak službu opustil v roce 1998, ve stenou dobu, kdy Litviněnko způsobil v Moskvě senzaci veřejným odhalením plánu FSB úkladně zavraždit ruského miliardáře Borise Berezovského, který nyní žije v exilu ve Velké Británii.

V sovětském Rusku by Litviněnka popravili

"To, co učinil Litviněnko, spadá pod článek 275 trestního zákona. Nazývá se to vlastizradou. A za tu existují tresty, až 20 let ve vězení. Mne samotného vychovalo sovětské právo. To znalo pro vlastizradu trest smrti," pověděl Gusak. "Nicméně, opravdu, já sám jsem nikomu nenařídil, aby Litviněnka zabil," pokračoval Gusak.

Nejnovější Gusakova tvrzení jsou v protikladu k jeho prohlášením učiněným těsně po Litviněnkově smrti v listopadu 2006. Gusak tehdy hovořil o tom, že Litviněnka mohli zabít čečenští separatisté. "Mohla to být krevní msta za úmrtí zadrženého čečenského militanta v roce 1996," tvrdil Gusak, který v minulosti spolu s Litviněnkem operoval v akcích proti čečenským ozbrojencům v Dagestánu.

Rusko viní z vraždy Berezovského

V rozhovoru Gusak nepopřel, že existovaly plány na zavraždění ruského oligarchy Berezovského, rozkaz vydaný jedním důstojníkem prý ale nebral vážně: "Kdyby mi byl býval dal ten rozkaz šéf Federální bezpečnostní služby Nikolaj Kovaljov osobně, byl bych ho býval vykonal."

Nikolaj Kovaljov je čelním představitelem ruské Dumy, dolní komory ruského parlamentu, a bývalý místopředseda její bezpečnostní komise. Kovaljov v minulosti naznačil, že vraždu Alexandra Litviněnka si objednal Boris Berezovskij, aby tak zdiskreditoval Vladimira Putina.

Bývalý ruský špión Alexandr Litviněnko žil se svou rodinou od roku 2000 v exilu ve Velké Británii, britské občanství mu bylo uděleno v roce 2006. 23. 11. stejného roku zemřel v Londýně na následky otravy radioaktivním poloniem 210. [celá zpráva] Na smrtelné posteli označil za strůjce vraždy ruského prezidenta Vladimira Putina.