Hlavní obsah

Norové pohřbí Hitlerovu ponorku do betonu

Právo, Vladimír Plesník
OSLO

Z někdejší Hitlerovy ponorky U-864, která byla potopena v roce 1945 u norských břehů, uniká jedovatá rtuť. Norové se rozhodli, že ji zalijí do betonového sarkofágu. Komplikovaná podmořská operace začne zřejmě už v létě 2007

Článek

Ponorku U-864 vyslal na tajnou misi sám Adolf Hitler. Její osud však u norského pobřeží zpečetilo jiné podmořské plavidlo - britský Venturer. Devátého února 1945, kdy šla U-864 ke dnu, začal ekologický thriller, jehož poslední kapitolu má napsat betonový sarkofág.

Pět let intenzívně hledalo norské námořnictvo potopenou chloubu Dönitzovy flotily a v říjnu 2003 ji objevilo v hloubce 150 metrů přibližně čtyři kilometry od ostrova Fedje, v blízkosti přístavu Bergen. O dva roky později vynesl potápěč nad hladinu první litinovou láhev. Obsahovala rtuť, stejně jako 1857 dalších.

Na palubě vezla i skicy proudové stíhačky

Hitler pověřil posádku U-864, aby v rámci operace Caesar prorazila spojeneckou blokádu a do Japonska přivezla německé technologie: skicy první sériové proudové stíhačky Me 262, součástky motorů od firem Junkers a BMW a také přes 65 tun rtuti, strategické suroviny pro vojenskou výrobu.

Hitler předpokládal, že pokud Japonci získají převahu nad Američany ve vzduchu, bude muset US Army převelet víc vojáků na Dálný východ, čímž oslabí svou evropskou západní frontu. Díky šifrovacímu přístroji Enigma Britové věděli s předstihem o operaci Caesar. Dlouhé tři hodiny pronásledovali Britové německou ponorku, která se jim navzdory poškození motoru pokoušela kličkováním v bergenském fjordu uniknout.

Velitel Jimmy Launders tomu chtěl zabránit čtyřmi rychle po sobě odpálenými torpédy. Teprve čtvrté zasáhlo ve 12.14 hod. cíl a U-864 klesla, rozlomena na dvě části, ke dnu.

"Pohřeb" podobný Černobylu

Jen letos unikly do moře, přes čtyři kilogramy rtuti. "Proto jsme vládě doporučili: pohřběte loď pod dvanáct metrů silný sarkofág, podobně jako reaktor v Černobylu," uvedla Ane Eide Kjerasová z úřadu Kystverket, který sleduje na 2500 vraků u norského pobřeží. "Pokud parlament naše doporučení odsouhlasí, práce budou moci začít v létě příštího roku".

Experti varovali před pokusy vrak ponorky o výtlaku 1400 tun a délce 87,5 metru vyzvednout, a to nejen kvůli rtuti. "Na palubě zřejmě zůstala přinejmenším dvě torpéda," říká Kjerasová.. "Riziko, že by vybuchla, by se vyzvednutím jen zvýšilo".

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám