Článek
"Místo podupávání na sněhu budete bohužel moci nechat doma rukavice i šálu. Z emočního hlediska to není nic pozitivního. Vánoce si většina z nás spojuje s bílou barvou sněhu, která bývá i součástí představ o nejkrásnějších svátcích v roce. Pokud tomu tak není, dostaví se vnitřní pocit, že jsme o něco přišli, že se nám něčeho nedostává. Lidé touží podvědomě na konci roku po sněhu a chladnu," vysvětluje rakouský psycholog Cornel Binder-Kriegelstein.
Letošní prosinec teplotně připomíná předjaří. "Rekordní teploty opravdu pomýlily přírodu natolik, že se začala chovat jako kdyby neměla zimu před sebou, ale právě se z ní vymanila," upozorňuje Michele Dourmaniexová z francouzské meteorologické služby a připomíná, že před dvěma týdny vykvetly čistě jarní rostliny a kupříkladu medvědi v horách se buď ještě vůbec neuložili k zimnímu spánku, anebo je z něho nezvyklé teplo vytrhlo.
"Mnohá zvířata s zimní bílou srstí to mají těžší než kdykoli jindy. Zažili jsme pochopitelně zimy bez sněhu, málokdy však trvaly tak dlouho jako letos," souhlasí Rene Matzinger ze švýcarského ústavu pro výzkum vysokohorské fauny, který se řadí ke stoupencům názoru, že změny klimatu povedou k tomu, že tradičním zimám se závějemi a teploměrem zaznamenávající mrazy pod minus deset stupňů ve střední Evropě zvoní umíráček.
Krotká zima dělá vrásky na čelech provozovatelům evropských lyžařských středisek, protože řada tradiční návštěvníků zvažovala, zda má cenu letos trávit vánoční svátky na horách.
Naopak ruce si mnou výrobce sněžných děl. "Technologie pokročily natolik, že děla dokáží vyrobit umělý sníh za teplot nad nulou bez chemických substancí, jen za použití energie a vody," vysvětluje Thomas Raas z firmy nabízející i malá sněhová děla pro případ, že vám na zahradě vadí zelený trávník či bláto. Podle něj na 60 kubických metrů sněhu potřebujete 65 kubických metrů vody, přičemž jeden kubík sněhu vás v vyjde na sto eur (2 800 korun) a můžete si zvolit různou barvu sněhu.
Zvyky a tradice
K vánočním dnům se v české společnosti váže řada lidových zvyků. Zvyk stavět jesličky je starý sedm století a v českých zemích asi 200 let. Tradice vánočních stromků je ještě novější, stejně jako tradice adventního věnce se čtyřmi svícemi.
Většinová společnost si původní křesťanský obsah Vánoc přetransformovala. Pro řadu rodin je dnešek časem klidné procházky, ale současně také dobou strojení stromečků, posledního balení dárků a smažení kapra ke sváteční večeři.
Do kostela chodí i nevěřící
Zároveň však na Vánoce chodí do kostela nejen věřící, ale i ti, kteří víru v Boha nevyznávají nebo ji nepraktikují. Statistiky z posledních let tvrdí, že se na bohoslužbách během svátků objeví bezmála polovina z 10 milionů Čechů, ačkoli běžně přichází o nedělích během roku do kostelů rozhodně méně než půl milionu lidí.
Někteří Češi chodí do kostela dokonce jen jednou za rok, a to právě na Štědrý večer. I to je důvodem, proč se na některých místech jako "půlnoční" neslouží katolické mše se svatým přijímáním, ale koná se jen bohoslužba slova. Na Štědrý den se někde konají také odpolední katolické bohoslužby, aby mohly vánoční atmosféru v kostele zažít i rodiny s dětmi.