"Spravedlivý trest dostihl všechny organizátory a účastníky teroristického činu v Beslanu. Nenávidění šéfové teroristického podzemí, kteří tuto akci zorganizovali, byli zlikvidováni," prohlásil Toršin. Během osvobozovací operace bylo zabito 31 teroristů, kteří školu přepadli. Jediný přeživší beslanský terorista Nur-Paša Kulajev byl letos v květnu odsouzen na doživotí. [celá zpráva]

Toršinovu zprávu v podstatě okamžitě odmítly představitelky výboru Beslanské matky, sdružujícího oběti útoků. "Celá tahle komise mě jen rozčiluje. Dostala veliké pravomoci a pouze dokázala, že je schopna jen úřednické solidarity," řekla ruským médiím předsedkyně výboru Zuzana Dudijevová. Mnoho rukojmích například podle ní tvrdí, že mezi zabitými teroristy neviděli ty, se kterými se v osudné dny sami setkali. Šlo i o několik žen.

Vyšetřování také dospělo k názoru,  že výbuchy v beslanské škole způsobili teroristé, nikoliv osvobozovací bezpečnostní jednotky. "Díky mnohým expertizám a svědectvím komise oficiálně stanovila, že důvodem výbuchů byla činnost teroristů," řekl Toršin. Tento fakt podle zprávy potvrzují i výpovědi rukojmích. Následný útok na školu nebyl koordinován, vše se prý událo spontánně. 

Výsledek komise je v rozporu s jiným šetřením

Oficiální závěry, které zveřejnil Toršin, jsou v přímém rozporu s materiálem člena komise Jurije Saveljeva, publikovaným letos v říjnu. Podle tohoto experta na výbušniny mohlo být útočníků až osm desítek a smrtící exploze ve škole byly vyvolány střelbou zvenčí. Svou zprávu, jež se objevila na internetu a v listu Nězavisimaja gazeta, označil Saveljev zároveň za profesionální expertizu i svůj osobní názor. S jeho vývody souhlasí i část přeživších rukojmích a také příbuzní pozůstalých, kteří obviňují ruské úřady ze snahy zakrýt skutečnou pravdu o selháních ruských bezpečnostních sil. [celá zpráva]

Dále komise přiznala slabost ruské rozvědky zjistit cokoliv o připravované akci, podle Toršina o ní nikdo dopředu nevěděl. Navíc komise potvrdila nedostatečnou práci tamních bezpečnostních sil. "Teroristický čin byl umožněn nedostatečnou kontrolou lokálního plnění požadavků ruského ministerstva vnitra," přiznal Toršin. Veřejný pořádek a bezpečnost občanů byly v Beslanu 1. září 2004 zabezpečovány "jen formálně". U školy nebyl podle komise při slavnostním zahájení výuky ani jeden ozbrojený milicionář, na místě chyběla jednotka dopravní policie, která tam podle pravidel měla být přítomna.

Při útoku na beslanskou školu na začátku září 2004 z více než tisícovky lidí držených jako rukojmí přišlo o život 333 osob, z toho 186 dětí. [celá zpráva]