"Nechceme žádné ultimátum," zdůraznila Merkelová  v rámci pravidelného třístranného jednání čelných představitelů zemí tzv. výmarského trojúhelníku v západoněmeckém Mettlachu. Ankara by podle účastníků schůzky měla dostat nový časový prostor pro splnění svých závazků, především pak umožnit kyperským lodím a letadlům používat turecké přístavy a letiště. Evropská komise měla vypracovat do jara 2009 novou zprávu o pokroku Ankary v naplňování evropských standardů a podmínek členství v EU, shodli se Merkelová, Chirac a Kaczyňski.

Evropská komise doporučila minulý týden zastavit přístupová jednání s Tureckem v osmi z 35 kapitol, které se týkají především obchodu. [celá zpráva] Zdůvodnila to právě odmítáním Ankary otevřít své teritorium kyperským lodím a letadlům, přestože podepsala příslušný protokol o rozšíření celní unie EU s Tureckem o deset nových členských zemí včetně Kypru, jehož oficiální vládu tvořenou kyperskými Řeky však Turecko neuznává.

Rozdíly v přístupu

Vedle základní shody se ale projevily i některé odlišnosti v postojích. Chirac například podpořil Merkelovou v názoru, že z odmítání Turecka ustoupit v otázce Kypru bude nutné vyvodit "nutné důsledky". Proti tomu se ale postavil Kaczyňski: "Polsko se domnívá, že přístupové rozhovory musejí pokračovat." Merkelová poté ještě požadovala, aby Ankara neměla automaticky zaručené obnovení vstupních rozhovorů, a to ani v případě, že naplní všechny požadavky Unie.

Varšava bude dál vetovat sblížení EU s Ruskem

Kaczyňski na schůzce opakovaně potvrdil odmítavý postoj Polska vůči dohodě EU s Ruskem o vzájemném partnerství a vyjádřil odhodlání jej dále vetovat. Odůvodnil to ruským embargem na dovoz polského masa a dalších produktů. "Jednání s Ruskem mohou začít až tehdy, jakmile bude toto embargo zrušeno," řekl.

Merkelová, Chirac a Kaczyňski dále vyjádřili zájem na prohloubení spolupráce v zahraniční, bezpečnostní a obranné politice. Do roku 2011 například chtějí vybudovat společnou bojovou jednotku.

Méně pozornosti státníci věnovali problému projektovaného baltského ropovodu z Ruska do Německa, který mořskou cestou míjí polské území a rozhořčil Varšavu. Kaczyňski prohlásil, že jde spíš o problém mezi Německem a Polskem a není třeba ho zanášet do "trojúhelníku".

Vysocí představitelé Německa, Francie a Polska se v rámci takzvaného výmarského trojúhelníku pravidelně scházejí od roku 1991.