Turkmenská strana zablokovala letadlo na ašchabatském letišti, kde stroj přistál kvůli dotankování paliva při návratu do Česka, v sobotu kolem 15:00 SEČ. Důvodem byla podle šéfa branného a bezpečnostního výboru sněmovny Jana Vidíma, který je členem delegace, údajně přítomnost ozbrojené ochranky na palubě letounu.

České letadlo mělo písemné povolení k přistání v Ašchabadu, to však turkmenská strana kvůli údajným nesrovnalostem v dokumentaci střelných zbraní na palubě českého stroje nečekaně zrušila a v pátek ve 20:15 o tom faxem informovala českou ambasádu v Moskvě, která vyřizuje také turkmenskou agendu.

Na velvyslanectví v tu dobu již nikdo nebyl a český velvyslanec Miroslav Kostelka se o problémech dozvěděl, až když mu v sobotu zavolal z paluby Vidím.

Podle mluvčí českého ministerstva zahrnaičí Zuzany Opletalové považuje MZV postup Turkmenistánu "za neadekvátní a přehnaně striktní". Ministerstvo prý bude žádat turkmenskou stranu o vysvětlení, a to možná již v pondělí během shcůzky OBSE v Bruselu.

Komunikace s Turkmeny v noci "zamrzla"

"Poté, co jsme přistáli, nás turkmenské úřady informovaly, že máme kvůli zbraním ochranky zakázáno přistát. Teď nás tady zadržují, ale problém se již řeší," řekl v sobotu večer Novinkám z letounu reportér Práva, který je na palubě.

Podle jeho slov včera v noci diplomatická komunikace mezi českou a turkmenskou stranou "zamrzla" a řídící věž v průběhu nočních hodin start nepovolila. Letoun vzlétl až v 5 hodin ráno SEČ. 

Chyba úředníků

"Došlo k pochybení úředníků, a teď nechci říct na které straně nebo kde, to je třeba zjistit a vyšetřit," řekl po příletu k celé kauze náčelník generálního štábu české armády Pavel Štefka. "Hostitelská země poslala nepovolení nějakým špatným způsobem, takže se nedostalo na velvyslanectví do Moskvy v patřičnou dobu, čímž my jsme letěli podle stanoveného plánu," dodal.

Podle mluvčí ministerstva zahraničních věcí Zuzany Opletalové se let několikrát měnil, takže dokumentů k němu přišlo od turkmenské strany více. Ten poslední, který se právě týkal problémů se zbraněmi na palubě, přišel v pátek večer mimo pracovní dobu moskevské ambasády.

Přestože v takovém případě na to odesílatel zpravidla upozorňuje telefonátem, tentokrát to neudělal. Navíc fax přišel na číslo, které není pohotovostní a používá se jen zřídka, uvedla Opletalová.

Turkmeni se omluvili

"Přístup turkmenských úřadů byl takový, na jaký jsou zvyklé, tedy těžkopádný, dlouho se rozhodovaly, nevěděly asi, co s tím problémem udělat," uvedl dále Štefka. "Až ráno přišel zástupce ředitele civilního letectví Turkmenistánu s oznámením, že nám turkmenský prezident povolil odlet," sdělil dále Štefka, podle něhož se situace zbytečně vyhrotila do extrému.

Podle náměstka ministra obrany Bartáka se zástupce ředitele civilního letectví české straně omluvil, že došlo k politováníhodné skutečnosti způsobené administrativní chybou, a vyjádřil naději, že to nenaruší dobré vztahy s Turkmenistánem.

"Kvůli tomu, že v těchto končinách nejsou dostatečné lokální kompetence, tak si netroufli nás večer pustit, přičemž jednou ze záminek byly zbraně na palubě," prohlásil Barták.

Cestu armádních špiček provází smůla

Letadlo čekalo na ranveji v Ašgabatu 14 hodin. Armádní představitelé, kteří byli zadržováni v Ašgabádu, včetně náměstka ministra obrany Martina Bartáka a poslance Jana Vidíma, ještě v sobotu večer požádali premiéra Topolánka, aby za ně v Turkmenistánu intervenoval.

Cestu armádních špiček do Afghánistánu a zpět však provází pořádná smůla. Ani cesta do Kábulu neproběhla bez problémů. Kvůli špatným povětrnostním podmínkám musel letoun v sobotu ráno přistát 50 km od letiště v Kábulu - na americké základně Bagrám.