Vévodkyně Kate se setkala s přeživšími z Terezína

Vévodkyně Kate o setkání osobně požádala poté, co si o dětech od Windermere četla a příběh ji fascinoval.

Zajímalo ji, jak dětem, které zažily kruté podmínky v koncentračních táborech, pomohla specifická psychologická pomoc, jež byla na tehdejší poměry vskutku přelomová.

Sama se totiž v rámci charitativní činnosti věnuje rozvoji dětí ze znevýhodněných rodin.

Pánové Hersh a Alterman byli součástí skupiny 300 židovských dětí, které královské letectvo RAF po konci války přemístilo do Jezerní oblasti (Lake district).

Děti tam absolvovaly komplexní rehabilitační proces kombinující sezení s psychiatrem s arteterapií a venkovními aktivitami jako chození po horách a plavání.

„Bylo to skvělých šest měsíců. Byli jsme svobodní a dělali jsme si, co jsme chtěli,“ řekl Alterman. V tu dobu neuměli ani slovo anglicky.

„Na tehdejší dobu to bylo opravdu revoluční,“ poznamenala vévodkyně poté, co se s přeživšími holokaustu a jejich blízkými projela loďkou po jezeře.

Vyprávěli jí, jak po nacistických zvěrstvech našli alespoň „trochu klidu“ v této malebné části severozápadní Anglie.

Dnes 93letý Hersh, který bydlí v Leedsu, přišel v nacistických vyhlazovacích táborech o 81 svých rodinných příslušníků. Pouze jedna z jeho sester přežila. Stejně jako Alterman, kterému je rovněž 93 let, strávil část války v Terezíně, Osvětimi a v dalších táborech.

Jak ale plyne z Hershových slov, na utrpení, které mu bylo za války způsobeno, nikdy nezapomene.

„Přišel jsem o všechny. O rodiče, bratry, sestry. (Kate) mi nemůže pomoct. Poznal jsem ji a jejího manžela v Londýně a bavili jsme se o nějakých věcech. Řekl jsem jí, jak to vidím. To, že jsme tady tehdy žili v přírodě, mi pomohlo, ale nebylo to všechno,“ řekl.