Článek
Jako první byla v pondělí v noci zmrazena DNA endemického druhu hrdličky z ostrova Soccoro Zenaida graysoni, přímorožce arabského Oryx leucoryx a žlutého mořského koníka Hippocampus kuda.
S klonováním se nepočítá
Zmrazení má uchovat vzorky DNA pro budoucí výzkum genů. Projekt neplánuje, že by se vzorky DNA užily pro naklonování vyhynutých druhů, i když někteří vědci hovořili i této možnosti. Sir Crispin Tickell, který je patronem projektu, uvedl, že je důležité nevzdalovat se od původní ideje, jíž je shromáždění vzorků pro další výzkum genetického kódu: "Nemyslím si, že by někdo v žil v iluzi, že jde o vytvoření Jurského parku a dinosauři budou chodit ulicemi Mayfairu."
Profesor Phil Rainbow z přírodovědeckého muzea ovšem uvedl: "Pokrok v molekulární biologii je tak rychlý, že nemůžeme ani předpokládat, jaké neuvěřitelné věci budou možné v příštích několika desetiletích."
I pro něj je ale v první řadě důležité zachránit genetické informace pro další výzkum a pak teprve přemýšlet o tom, co dál. Jeden zmrazený vzorek přitom přijde na 200 liber (necelých 10 000 korun).
Rainbow varoval, že počty druhů zvířat, které vymírají, jsou v současnosti největší v dějinách země. Tisíce druhů obratlovců jsou ohroženy vyhynutím do 30 let. Je mezi nim 1130 druhů savců a 1183 druhů ptáků.
Lépe chránit živé tvory
Projekt však má i své kritiky. Přírodovědec Roger Hingman z organizace Přátelé na zemi, který se zaměřuje na biodiversitu, uvádí, že by se pozornost měla věnovat spíše záchraně druhů než konzervaci DNA. "My nejsme proti této ideji, ale Zmrazená archa, postavená na konceptu dvojic není řešením, jež by ochránilo biodiversitu." Kritizuje především malý počet vzorků "Koncept archy, postavený jen na dvojících nepostačuje. Aby se zachovala odlišnost genetického kódu v plné šíři, je potřeba mít na 3000 jedinců od každého druhu."
Vědci nejprve zmrazují vzorky druhů, které jsou ohroženy vyhynutím do pěti let a těch, které přežívají jen v zajetí. Pak se zaměří na další ohrožené druhy. DNA poskytují zoologické zahrady, je však odebírána i od volně žijících zvířat.
Vzorky jsou uloženy v britském Přírodovědeckém muzeu Zoologické společnosti. Další jsou uloženy v Centru pro rozmnožování ohrožených zvířat v San Diegu a ve Výzkumném centru zvířecích genů v australském Melbourne.