Článek
Prezidentův výnos se vztahuje na zločiny spáchané před 14. zářím letošního roku. Trest smrti má nově být snížen na doživotí nucených prací a doživotní trest má být zmírněn na 20 let za mřížemi. Osoby odsouzené v nepřítomnosti se však musí úřadům přihlásit do tří měsíců.
Amnestie se nicméně nevztahuje na Syřany, kteří bojovali proti státu, spolupracovali při protistátní činnosti s cizími mocnostmi či se přidali k povstalcům, které Damašek považuje za teroristy. Zmírnění trestu se také netýká osob odsouzených za pašování zbraní či zločiny spojené s drogami.
Muži, kteří odmítli nastoupit do armády a kteří se nyní nachází v Sýrii, mají tři měsíce na to, aby amnestii využili; ti, co jsou v zahraničí, mají půl roku. Syrská vláda v uplynulých letech již oznámila, že udělí milost za odpírání vojenské služby, pokud se dotyční přihlásí úřadům. V opačném případě těmto Syřanům hrozí mnohaleté vězení.
Syrská občanská válka, kterou zažehlo utlačování prodemokratických demonstrací v roce 2011, se během let zapojením různých regionálních a zahraničních sil zkomplikovala. Násilí si vyžádalo již nejméně 400 000 obětí a přes 11 milionů obyvatel, tedy polovina předválečné populace, muselo opustit své domovy. Z toho 5,6 milionu lidí uprchlo do ciziny.
Do bojů se na straně prezidenta Bašára Asada zapojilo v roce 2015 Rusko, což do značné míry ovlivnilo poměr sil ve prospěch režimu. Humanitární organizace často uvádí strach z povinné vojenské služby a obavy z trestů za její odmítnutí jako jeden z hlavních důvodů, proč se syrští uprchlíci nechtějí vrátit do vlasti.
