Hlavní obsah
Štrasburk Foto: Profimedia.cz

Štrasburk

Město Štrasburk je sídlem Rady Evropy, Evropského parlamentu a Evropského soudu pro lidská práva. Je hlavním městem metropolitního regionu Alsasko ve východní Francii. Ve své minulosti o toto město bojovali Francouzi s Němci. Podle toho se odvíjí i vzhled města, které je postaveno na levém břehu Rýna a je domovem pro 237 100 obyvatel.

Štrasburk Foto: Profimedia.cz
Štrasburk

Za nejznámější budovu Štrasburku je považována katedrála Notre-Dame de Strasbourg. V 12. - 15. století se o její stavbu nejvíce zasloužil Erwin Von Steinbach. Je postavena v gotickém stylu a její stěny jsou pokryty červeným pískovcem. Několik městských domů ze 17. století má hrázděnou fasádu.

Hrázděné zdivo
Jde o typ zdění, ve kterém je dřevěná nosná konstrukce vyplněna cihlami, kameny nebo slabými trámy. Trámy poté zůstávají v původní podobě a výplň se nahodí omítkou. 

Historické centrum Štrasburku Grande Île bylo v roce 1988 zapsáno do Seznamu světového dědictví UNESCO.

Grande Île znamená v překladu do češtiny Velký ostrov, na kterém historické město skutečně leží. Obtékají jej dvě ramena řeky Ill. Štrasburk je rozdělen do 14 částí. Na východní straně města je řeka Rýn, na jejímž protějším břehu stojí německé město Kehl. Spojuje jej se Štrasburkem městská doprava.

Roku 12 př. n. l. položil Císař Augustus základní kámen města. Římský rukopis je snadno rozpoznatelný i v současném plánu města. Římské cardo (hlavní ulice) je současné Rue du Dome. Valná většina archeologických vykopávek je ze západní části města kolem současné Route des Romains.

Římské cardo
Jedná se o dvojici ulic, které jsou navzájem kolmé a tvoří základ plánu starověkých římských měst. Dále se označují jako Via cardinalis a Via decumana. 

Ve 4. století začalo fungovat na území Štrasburku biskupství. V pátém století vtrhli na území města Alamové, Hunové a Frankové, kteří město dobyli. V roce 842 uzavřeli dědici Karla Velikého, Ludvíka Němce a Karla Holého smlouvu. Jednalo se o takzvané Štrasburské přísahy.

Středověký Štrasburk náležel pod Svatou říši rímskou a ovládaly jej dva římské rody. Byli jimi Mullenheimové a Zornové, z toho důvodu měla radnice dva rozdílné vchody. Břehy řeky se až do dnešního dne nazývají po římských rodech (Quai Mullenheim, Quai Zorn).

Město začalo získávat glanc a k tomu dostalo v roce 1262 punc svobodného říšského města. Rok 1332 znamenal pro Štrasburk osvobození od dvou rozhádaných rodů. Odpoutání se od Říma zapříčinilo vznik jedné z prvních městských republik.

V rozmezí let 1348-1349 otřásla černá smrt obyvatelstvem Štrasburku. Zodpovědnost za mor byla vnucena Židům, kteří byli v roce 1349 hromadně upalováni. O život byly připraveny stovky nevinných občanů. Nenávist a neoprávněný vztek vydržel až do 18. století. Do té doby Židé nemohli bydlet na území Štrasburku.

Do roku 1874 se Štrasburk mohl chlubit nejvyšší budovou světa. Mezi lety 1399-1439 se totiž stavěla věž katedrály, která dosáhla výšky 143 metrů.

V roce 1529 došlo na reformaci, která zakázala katolické mše. O rok později Štrasburk odmítl protestantské vyznání a připojil se s dalšími městy k Martinu Bucerovi.

Vzdělanci se mohli začít radovat roku 1538, kdy bylo zavedeno gymnázium, které bylo roku 1631 přeměněno na univerzitu.

Katolictví se do města vrátilo poté, co Štrasburk obsadilo francouzské vojsko v čele s Ludvíkem XIV.  Město však zůstalo nábožensky svobodným a Nantský edikt se ho nedotkl.

Nantský edikt
Francouzský král Jindřich IV. vydal roku 1598 zákon, který dával francouzským protestantům stejná práva, která měli katolíci. Edikt sloužil k ukončení dlouhodobých náboženských válek ve Francii. 

Tehdejší neměcká a protestantská univerzita se změnila na francouzskou. Claude Joseph Rouget de Lisle Marseillaisu se zasloužil ve Štrasburku o složení současné francouzské hymny. Stalo se tak v roce 1792.

yknivoNumanzeSaNyknalC
Sdílejte článek

Reklama

Výběr článků