Článek
"Je to velmi důležité rozhodnutí, které zastaví současné praktiky a pomůže vystavět novou kulturu Ameriky," uvedl v reakci na rozhodnutí Senátu viditelně potěšený Bush.
Právě boj proti potratům se totiž stal jedním z hlavních bodů jeho volebního programu.
Bush také mimo jiné v minulosti zmrazil finanční programy, za něž byly v tzv. Třetím světě stavěny kliniky s cílem "provádět plánovanou rodičovskou politiku a v případě nutnosti i potraty".
Opozice zděšena
Demokraté jsou na rozdíl od republikánům rozhodnutím Senátu z velké části zdrceni. Senátorka Barbara Boxerová vše komentovala takto: "Je to poprvé v dějinách, kdy se zakázal lékařský zákrok bez ohledu na zdraví matky."
Na to samé upozorňují zastánci práva žen na umělé ukončení těhotenství. Zákon totiž neobsahuje výjimku pro případ, kdy vývoj plodu ohrožuje život budoucí rodičky.
Právě kvůli tomuto "nedostatku" zákon vetoval v roce 1992 tehdejší prezident Bill Clinton, ačkoli ho tehdy už také schválily obě komory Kongresu.
Zákon prošel jasně
Nynější návrh zákona schválil Senát 64 hlasy proti 34, ve Sněmovně reprezentantů prošel většinou 281 ku 142 hlasům. Na potlačení práva na potrat naléhají konzervativní republikáni a církve, protože považují tuto praktiku za vraždění nenarozených dětí.
Proti se staví část demokratů a organizace na ochranu občanských svobod, protože jde podle nich o "škodlivý a nebezpečný zákon", který z politických důvodů dává v sázku životy žen.