Článek
Zatím až do čtvrtka zůstává ve vazbě, řekla ČTK reportérka místního listu Bahamas Journal, který se případu věnuje. Dalším krokem bahamské justice, jenž by po verdiktu pro setrvání ve vazbě následoval, by bylo rozhodnutí o vydání do Spojených států amerických.
Bahamy již podle Cumberbatche obdržely žádost USA o vydání podnikatele českého původu. Obecně se však předpokládá, že takové rozhodování může trvat měsíce. Bahamy jsou známé tím, že hledané osoby vydávají zřídka, případně takoví lidé z ostrovů před vydáním odcestují.
Útočiště mohou nalézt například v nedalekém Belize, jehož státní politika je stíhané osoby nevydávat. V Belize, které se stalo rájem pro bohaté podnikatele, kteří mají v jiných zemích potíže se zákonem, již pobývá Koženého partner, někdejší předseda představenstva Harvardského průmyslového holdingu Boris Vostrý, jenž je v České republice trestně stíhán stejně jako "pirát z Prahy".
Obhajoba Koženého: není americkým občanem
Právní zástupci Koženého a amerických občanů Frederika Bourkeho mladšího a Davida Pinkertona, kteří byli s Koženým obviněni v New Yorku, vinu svých klientů odmítli.
Koženého advokát Benjamin Brafman podle agentury AP uvedl, že zákon namířený proti uplácení zahraničních činitelů (Foreign Corrupt Practices Act), na jehož základě byla obvinění vznesena, se na Koženého nevztahuje. Koženého obhájci tedy zřejmě založí obhajobu na tom, že jejich klient nemá americké občanství, ale je od roku 1995 státním příslušníkem Irska, kde občanství získal za příslib podnikání na zeleném ostrově.
I o irského občanství však může nakonec Kožený přijít. Podle internetového vydání listu Sunday Times totiž požádal o bahamské občanství. Informaci o žádosti o bahamské občanství listu potvrdil Koženého advokát Benjamin Brafman. Navíc podle zpráv médií se o možnosti jak Koženého o občanství Irska zbavit jednají irští politici.
Korupce měla zasáhnout i politické špičky Ázerbájdžánu
Smutnou roli v celé kauze Koženého ázerbájdžanských obchodů sehrály tamní státní orgány, český byznysmen se je snažil podle obžaloby zkorumpovat, aby mohl privatizovat státní ropné společnosti. Nitky úplatků prý vedou až k bývalému prezidentovi Gejdaru Alijevovi. USA se však snaží podíl ázerbájdžánských vůdců na krachu investic relativizovat, neboť mají zájem nejenom o ropu z Kaspického moře.